Jezdil jsem se SORkou, MANem, SCANIÍ a SOLARISem.
Nejhůř se mi řídily SOLARISy - protože to byly opotřebované vyhrkané kraksny patřící do šrotu, ve kterých jsem musel dobržďovat retardérm, abych mohl zastavit na zastávce, jelikož byl brzdový pedál tak tuhý, že nešel úplně sešlápnout. Navíc tam byla strašná vůle v řízení, na což jsem také nebyl zvyklý (byl jsem zvyklý na novější a lépe udržované busy). No prostě děs.
S těmi ostatními busy se mi jezdilo parádně.

Momentálně jezdím meziměstskou linku.
Přijde mi to lepší než MHD, jelikož se hezky projedu, a nemusím co chvíli zastavovat.
Navíc se většinu času motám po vesnicích, kde je klid - nejsou tam žádní lidi a provoz.
Nevýhodou je, že u linky oproti MHD na většině konečných stanic chybí sociální zařízení (zdržovna), tudíž jako WC slouží strom či keř, a v zimě musíš při čekání na odjezd mrznout v busu (jelikož nefunguje bufík - což se mi stává každou zimu. Nahlásím závadu, mechanici ji za pár dní opraví, aby bufík po týdnu opět přestal fungovat. A tak to pokračuje celou zimu).

Jinak bych ještě rád ujasnil jednotlivé pojmy:
MHD - jezdí po městě a obsluhuje přilehlé vesnice do vzdálenosti zhruba 10 km.

Meziměstská doprava - zajišťuje dopravu mezi městy a vesnicemi, do maximální vzdálenosti 50 km. Což v praxi znamená, že svištíš z jednoho města do druhého skrz vesničky (a zase zpátky), nebo naopak začínáš linku na dědině, a frčíš přes vísky do města.

Zájezdy (myslíš na dovolené k moři?) jsem nejezdil nikdy, mezistátní dálkové linky taky ne.

To srdíčko je tzv. plamínek důvěry. Poslal ho někdo jako vyjádření sympatií a zobrazuje se vždy nějakou dobu po jeho odeslání (teď přesně nevím jak dlouho). Seznam lidí (není řazen chronologicky), kteří poslali plamínek je dole po rozkliknutí Vztahy na Zpovědnici: zobraz. Tento seznam je veřejný. O patro výše je pak seznam lidí, komu jsi plamínek důvěry odeslal ty (pokud jsi to udělal). Tento seznam je neveřejný a vidíš ho jen ty. Je tam i vidět kolik plamínků (nebo dynamitů) máš k rozdání celkem a kolik z nich je aktuálně k dispozici.

Mimochodem jak se Ti povedlo dostat na profilovku tu růži se srdíčkem? To tam zůstává z dřívější doby? Nebo je to tajný kód?

Prostě do konce života se mohu trápit, co by kdyby. nebo si najít konečně ženskou a usadit se. Což bych potřeboval jako sůl.
Být tu pro někoho. A mít krytý záda někým. Milovat se.
Jak říkala kamarádka, můžeš všechno. Jen chtít.

Nemam doma žádný encyklopedie ani momentálně žádnou nečtu. Časem snad.

Na jakých typech autobusů jsi jezdil, s kterým se ti jezdilo nejlíp, s kterým nejhůř a proč?

Pokud jde o lodě, můžu vést motorová plavidla do 20 metrů délky a 12 lidí posádky, bez omezení výkonu motoru + mám oprávnění k příbřežní plavbě na moři do jedné námořní míle od pobřeží. Čistě ze zájmu jsem si udělal i kurz na plachetnici, ale praktickou část a zkoušky jsem vypustil, protože s mými zdravotními problémy bych plachty dlouhodobě nezvládal.

Lodě se mi líbily vždycky. V dětství mě ovlivnil De Hartogův román Kapitán Harinx.
A úplně mě dostalo, když jsem se s kamarádem plavil po Mittellandkanalu na 70 metrů dlouhém nákladním šífu. Vezli jsme tehdy 750 tun kačírku na stavby do Wolfsburgu, který se hodně rozvíjel, protože továrna VW v té době prosperovala.
V jednom bezpečném úseku mi kapitán loď „půjčil". Udržet tu velikou potvoru ve směru vůbec nebyla sranda. Za větru a prázdnou bych ji řídit nechtěl. To muselo být na mašli. Byl to starý typ, jen se záďovým kormidlem, ještě s klasickým velikým kormidelním kolem a bez dokormidlovávacího zařízení. Takže si člověk zamakal.
Pár let nato ji, chuděru, v holandském Haarlemu sešrotovali. Ale já od té doby miluju říční a kanálovou plavbu. Asi ještě víc, než tu námořní.

A ty jezdíš spíš MHD, nějaký delší linky nebo zájezdy?
Já když vidím ty záběry z šichet řidičů MHD, tak bych to asi nezvládl. Na druhou stranu musí být takoví šoféři dokonale vycvičení ve všech nástrahách městskýho provozu.
Mimochodem, byl jsem před lety na motorce v Itálii a v jednom větším městě jsem tam málem dostal infarkt. Když jsem pak po návratu projížděl v kolonách ucpaný centrum Prahy, měl jsem oproti tý Itálii pocit, že jsem v lázních.

Tak to jsme celkem spřízněni.
Na SPŠD jsem studoval Sdělovací a zabezpečovací techniku v železniční dopravě. Jenže jsem měl před vojnou a na těch pár měsíců mi žádný normální místo v oboru nechtěli dát. Takže jsem šel k posunu. A moc mě to bavilo. Po vojně jsem se tam vrátil a další rok přešel na signalistuv jedný malebný staničce u Plzně. Po necelým roce jsem měl vážnej úraz při sportu a na dráhu už jsem se nevrátil.

Na dráze? Jakou práci jsi tam vykonával? Tipnu si - strojvůdce?
Mí rodiče se potkali na dráze, tatík dělal vozmistra, mamka průvodčí (ta střední škola ani obor, na který docházela už neexistují), a na dráze vystřídala více pozic, strejda se celý život živil jako strojvůdce malého motoráčku, takže máme tu dopravu a vztah k ní trochu v rodině.

RTO-čko je určitě legendární autobus, já jej ovšem už nezažil, (především v teplých letních měsících jej ale často potkávám - krásně umytý a nablýskaný, jak vozí svatebčany), mně na školní výlety a později do školy vozila Karosa, kterou RTO-čko, co se designu týče, strčí hravě do kapsy.

Máš pravdu, střety s nepříjemnými pasažéry patří k odvrácené stránce této práce (tak jako pracovní doba a počet hodin strávených v práci), ale k těm zas tak často nedochází. Jako šofér mám zkušenost s ježděním jak s MHD po městě, tak i s linkovou meziměstskou přepravou, a podle mé čistě subjektivní zkušenosti jezdí daleko víc "problémových" cestujících, či jak je nazvat, v MHD, což je asi pochopitelné a přirozené.

Papíry na loď, to zní zajímavě. Co všechno jsi pro jejich získání musel podstoupit a splnit? Znamená to, že jsi teď "certifikovaný" námořník?
Jak velké lodě můžeš "řídit"?

šofér

To je skvělý. Miluju celkově veřejnou dopravu. Vystudoval jsem dopravní průmyslovku a pracoval na dráze.
Mám rád vlaky, tramvaje, autobusy, letadla, lodě... (Ty hodně. V minulým roce jsem si konečně udělal „papíry" na loď. Předešlá doktorka byla hodně přísná a nechtěla mi je ze zdravotních důvodů dovolit. Byla to mamka tenisty Berdycha, takže ženská jako žiletka, ale férová.) Občas se dívám na videa palubních kamer tramvají, autobusů, vlaků nebo náklaďáků.
Obdivuju všechny, kdo řídí velký stroje. A řidiči autobusu mají navíc odpovědnost za spoustu lidí. Jen jim nezávidím ty střety s odrzlýma a problematickýma pasažérama. Za to máte můj obdiv ještě větší.
Můj nejoblíbenější autobus je RTO-čko. Ten doslova miluju. Motor vystrčenej „na palubu" vedle řidiče, ten jeho charakteristickej klapot, zakulacenej tvar karosérie... Prostě nejkrásnější autobus. Jezdil jsem v něm celý dětství a kus mladí.

Jinak veřejnou dopravu ze zdravotních důvodů téměř nevyužívám. Bylo by to dlouhý vysvětlování a tady to ventilovat nechci. Takže drandím na motorce nebo s partnerkou autem.

Jo. Opravdu řídím autobus. Není na tom nic těžkého, je to o praxi, i když skok ze skupiny B na D, bez mezistupně v podobě "Céčka" je obrovský, na čemž v naší skupině pár zájemců o Déčko bohužel ztroskotalo.
Jaký máš vztah k autobusům, potažmo autobusové dopravě?
Využíváš ji?

Kapusta

Máš čuch na lidi.

Vypadáš takový hezounek zahleděný do sebe.

A díky za tu virtuální... snad si ji letos vyberu naživo

Děkuju, žes mi po ránu vykouzlil zasněnej úsměv na tváři. Bylo to tenkrát hrozně fajn a taky se k tomu v myšlenkách vracím.

Ahoj, dík za slova podpory. Jedná se o M, mého bývalého. Těžce nemocná játra a v důsledku toho rozjetá mozková encefalopatie (špatná artikulace a dýchání, bludy...) Prognóza děsivá, možná ho vezmou do léčby, podmínkou je naprostá abstinence, což je v tomhle stavu snadné, když sotva vstane z postele, ale nevím, jak dál. Vím, že mi rozumíš, máš zkušenost s bráchou i s péčí o milovanou, když byla psychicky nemocná. Strašnej záhul, jsem úplně v prdeli, naštěstí na to nejsem úplně sama. Doufám, že se máš mnohem, mnohem líp a na dálku tě objímám.

Ja taky, ale málokdo ho chápe

No a ne? Měl se ptát, kdy dam zase někdy svojí fotku. A ne kdy dam psa. To dá rozum, ne

koupil si inzerát

Asi si mě s někým pleteš. Jsem normální uživatel, adminem nejsem už spoustu let. Takže tu nikomu nic nemažu ani k tomu nedávám podněty. Pláčeš na špatným hrobě. Jestli ti někdo maže příspěvky nebo komentáře, obrať se na adminy a zeptej se jich. Já na Zpovědnici nesedím celej den a nesleduju neustále, co sem kdo napíše. Neznám ani tebe, alespoň ne pod touhle přezdívkou. V tomto roce, možná i předešlém, jsem na Zpovědnici zavítal jen sporadicky, až v posledních dnech jsem tu zas po dlouhé době častěji.
Jestli máš nějaké otázky, normálně se konkrétně a věcně zeptej jako chlap a nenaznačuj pořád nějaká paranoidní podezření. Rád si to s tebou vyříkám. Nejsem žádný zpovědnicový zoufalec, který neustále něco bonzuje adminům. Když si tu s někým nesedenu, nemám potřebu proti němu intrikovat. Upřímně nevím, co dalšího jsi tu po našem střetu o narkomanech psal a co ti kdo smazal. Mám svůj reálný život, partnerku, koníčky a zpovědnice pro mě není středem vesmíru.
To je všechno, přeju ti fajn večer a neber to tady tak vážně.