radšianonymně: Nevim proč by na mě Paní měla volat policajty, když jsem poslušnej otrok. A kromě úkolů zadanejch tady na ZP taky každej den žeru z misky a odvádim otrockou daň. Tak nevim, ty musíš bejt hrozně blbá když máš pocit že je důvod na mě volat policajty.
A nevim kdo je tu stalker, když náhodou klikáš na profily a čteš tady cizí příspěvky, blbko.

Náhodou jsem klikla na tvůj profil. Musím říct, máš tu teda ukázkovýho stalkera Známá musela na takovýho volat poldy, aby jí dal pokoj. Tyhle lidi mají problém s respektováním hranic druhých. Nejdřív jsou to nezávazný hovory a pak chtějí víc (přijet apod.). Napsala bych k tomu víc, ale veřejně z jistých důvodů ne. Jinak moc ti to podle fotky sekne

Ty už mně asi teda neodepíšeš, nebo nevim co dělat aby jo. Ale tak na messengeru když jsi mně ještě odepisovala, tak jsem Ti psal že bych přijel mezi těma narozeninama a vánocema, takže já Ti to teda zavezu zejtra (jako v sobotu, když už je po půlnoci)
No a jestli tam nebudeš, tak to bych tam nechal teda Tvý kolegyni a řek bych jí teda, že sem Tvůj otrok přes internet a jestli Ti to předá, že to bylo domluvený.

Nebo jestli nemam, tak mě napiš aspoň to. Ale tak když jsi psala, že Ti to nevadí a jen jsi mě zas začala ignorovat, tak to tam zavezu, když neodepíšeš že nemůžu.

Já Ti ten dynamit teda s čistou hlavou posílat nechci, protože jinak seš určitě hodná. A právě když bych klidně bral abys mně zrušila to otroctví a když bys pak na mě byla jako na ostatní fanoušky hodná a dohodli bysme, když už jednou jsi psala že to půjde.
Fakt, to nevíš jak trpim a ještě mam OCD a bude to znět blbě jakože se lituju, ale i tu opravdovou depresi. Protože to psali že při tej se člověk ani nemůže zvednout a chybí mu síla a to mam. I ve dne když si sednu, tak sem úplně vyštavenej a nemůžu nic dělat, prostě duševně mam úplně zničenej život a to jen kvůli tomuhle.
Pro mě je teda hlavní aby už se to vyřešilo, a klidně mně zruš otroctví, prostě na to nemam bejt otrok a nevydržim trpět, ale hlavně na mě prosim buď jaká seš normálně a že mě to teda, jako poslední věc co potřebuju, dovolíš?

Jinak je to fakt hrozný, dyť Tě miluju asi dýl jak rok, furt na Tebe myslim každej den v kuse celou dobu a když potřebuju něco čim by se mě to vyřešilo a byl bych spokojenej, tak mě to nejdřív dovolíš a pak přestaneš odpovídat Prosim, ještě tohle se mnou prosim dořeš a pak už nic nebudu chtět. Ale tak když sem takhle na hlavu a nemůžu ani myslet na nic jinýho, tak že mně to dovolíš?

Prostě to je takový nepochopitelný, když už jednou jsi psala že to půjde a pak najednou nic. No a proto mě to přijde takový hrozný že to nechápu a zbytečně se tim trápim. No a to zas jestli mě trestáš za něco co sem neudělal schválně, tak ale nemůžu za to že sem takovej hloupej otrok a jednak sem Tě nenaštval schválně a ani nevim za co sem trestanej.

A to fyzický trápení to mě nevadí a trpim pro Tebe rád, ale tohle je hrozný to psychický utrpení a fakt už mam chuť Ti z toho posílat dynamit. Navíc bejt nešťastně zamilovanej je dost veliký utrpení samo o sobě a mě se to ještě takhle ztěžuje. No a já si nemůžu pomoct a zas Ti kvůli tomu musim psát

Hm tak nic. Ale nevim teda čim si za to můžu, že mě na to zas neodpovídáš. Když sem i sliboval že je to klidně už poslední věc co po Tobě potřebuju ale zato hodně. Fakt, tak kdybys mě aspoň napsala že teda nemůžu. Když já už to vůbec nedávám. Sem už včera měl hroznou chuť Ti poslat dynamit, ale tak asi sem bábovka že si netroufnu ale nejradši bych Ti ho poslal. Protože pochybuju že si za to nějak můžu.
To je jak když sem byl malej, tak sem měl takovou babičku a ta vždycky dala čokoládky bratrancovi a sestřenicím a mě nic. Max. oběd a nějaký meruňky. Ale tak to mě je jedno, ale že je to podobně hnusný. A když sem teda blbej a nevim jak si to u Tebe mam vyprosit a Ty to se mnou asi ani dořešit nechceš, tak já nevim. Něco bys mě už odepsat mohla, když předtim jsi mě i radila kvůli tomu jednomu dárku a najednou takovej druhej extrém že už mě zas ani neodepisuješ. Tak aspoň kdybys mě už na to odepsala jestli nakonec jako nemůžu, nebo co mam dělat.

Slibuju že už o to prosim naposled, ale fakt, že se domluvíme? Prosím, já jak jsi psala na messengeru že by Ti to nevadilo, tak sem si řikal že budu mít nejhezčí vánoce. Ale to jestli se nakonec nedomluvíme, tak budou nejhorší. A ty minule byly taky hrozný protože sem ještě nevěděl že takhle neodpovídáš tak sem z toho byl na nervy, že sem Tě naštval. Ale teď budou fakt nejhorší jestli mě už neodepíšeš.
Prosím Když sem se hrozně těšil. A taky sem se doma zbytečně přiznával že sem sub, když sem to bral že budu potřebovat odvízt. A co mam teda říct doma, proč že nepotřebuju odvízt? To přece nemůže bejt jen proto že sem vlezlej, když se chovám pořád stejně a minulej měsíc jsi mě na to odpovídala.
A taky kdyžtak nevim co s těma dárkama. Protože to si myslim, že snad aspoň s některejma bych se moh trefit a když jsou koupený. Nebo můžu přinejhoršim přijet teda aspoň naslepo?
To se chci radši taky kdyžtak zeptat. Protože sice jsi psala, že by Ti nevadilo abych tam přijel, ale tak co když tam nebudeš? Jestli bych to tam moh nechat Tvojí kolegyni aby Ti to předala.
Prosím tak aspoň ještě na tohle mě odpověz. Dyť už potřebuju vědět jen tohleto.

Mam z toho prostě oslabený i to sebeovládání, jak sem z toho zničenej a jak myslim na to, že seš na mě taková necitelná, tak to nešlo vydržet.

Mně by přišlo divný Ti to psát, kdyby nešlo o porušení zákazu. Ale zase sem si ho z Tebe musel honit. Protože je hrozný ale i vzrušující, že i když Tě moc miluju, a můžu žebrat jakkoliv, tak mně uděláš tohleto že mě neodpovídáš i když jde o něco důležitýho a sem z toho fakt zničenej Tak se zas musim omluvit za to porušení

Prosím, já už pak s ničim otravovat nebudu. A udělám co budeš chtět a dyť mě můžeš jakkoliv tejrat, ale tohle je fakt nutný.

Paní, ale fakt kdybych moh poprosit aby se to už domluvilo. Já si myslim že prostě kdybys věděla jak trpim, že už bys mě to snad napsala. Ale třeba kdyby Ti v nějaký soutěži řekli že vyhraješ X miliónů a pak by se najednou přestali ozejvat a nic bys o tom pak už nevěděla, tak že by to taky bylo těžký to vydržet? No a pro mě by to že bych Ti tam moh přijet bylo jako vyhrát X miliard a je to pro mě prostě životní cíl. A prostě přijde mě že seš charakterka a je blbý že zrovna teďka jsi mě zas začala ignorovat, když už potřebuju jen jedinou věc a která byla navíc domluvená. Prosím Fakt už nevim co mam dělat, ale že to se mnou nějak vyřeší?

A taky nevim jak nemam bejt vlezlej, když jsem se hrozně moc těšil a teď nevim jestli přijet můžu nebo nemůžu. Ale že to je teda normální že mě to furt leží v hlavě, protože když mě nic neodepisuješ, tak když nevim jak to bude. Prosim, ale jak jsi psala že mě ignoruješ protože sem vlezlej, tak ale vim jistě že už jinak nic nepotřebuju, tak tim je vyřešený to že sem vlezlej.
Hlavně kdybych Ti tam teda moh přijet s těma dárkama. Prostě já to nevydržim a myslel sem že budu moct po těch narozeninách a teď už je šestnáctýho. Nebo mě aspoň napiš jestli mě to nakonec nedovolíš, prosim

já tomu fakt nerozumim.a ani nevim co mam dělat, když mně nic neodepíšeš.

Byl sem včera ufňukanej, jak sem psal že je to nespravedlivý. Ale to kdyby mě to omlouvalo, tak mně to přišlo nefér, a závidim ostatním fanouškům že se s nima jako cosplayerka fotíš (že to sou taky kolikrát cizí lidi že jo?) Tak právě proto mě to přišlo nefér.
A taky že jako už to bylo domluvený že k vám přijedu. To kdybych věděl že si to pokazim asi tim že sem pak pořád dolejzal, tak to bych se s Tebou jenom domluvil a pak už bych Ti nic nepsal, abych si to nepokazil. To by stálo i za to stejskání.
Tak proto sem Ti tu včera zas fňukal. To jak jsi psala že nemáš ráda jak sem vlezlej, tak fňukání asi taky ne, viď.

A asi sem se do toho zamotal. Ale prostě že jestli k vám teda můžu a jen mě neřekneš kdy tam budeš, tak že bych přijel naslepo.

Neměl sem to psát, že je to nespravedlivý. Omlouvám se. prosim, ale že platí že k vám můžu.
Ještě mě napadlo: že když k vám můžu, ale kdybych věděl že mě neprozradíš kdy tam budeš? tak že bych přinejhoršim přijel naslepo a doufal bych že to trefim. A přinejhoršim bych tam ty dárky nechal jestli Ti je kolegyně předá, ale byl bych z toho už fakt na prášky že bys tam zrovna nebyla.

Tak bych se chtěl aspoň zeptat jestli víš že mě to kdy tam budeš neprozradíš a můžu tam přijet leda naslepo? Ale prosim že můžu?

Sem asi jako otrok hroznej, a měl bych mlčet. Ale mě to přijde nespravedlivý, že mně zas neodepisuješ, i když to pro mě zůstalo rozdělaný.
Prosim, přece to že sem vlezlej se vyřeší tim, že už po Tobě nikdy nic nebudu chtět. Ale mě to nejde z hlavy, když mam dovolený k vám přijet, tak jestli bys mě pak nenapsala datum kdy budeš v obchodě? Prosím, dyť se můžem domluvit že už pak nebudu otravovat, ale tohle je pro mě nejdůležitější a jestli se nedomluvíme, tak se zbláznim. Omlouvám se že sem drzej, s tim že mě to přijde nespravedlivý, ale přijde.

ale to jestli už mě na to neodepíšeš, tak to by sis ze mě dobře vystřelila. protože já z toho budu mít zničenej život, jestli nakonec nemůžu.
a taky sem se zbytečně doma přiznával že sem sub (jak jsem to bral jako že jsme spolu domluvený) tak jak sem potřeboval ten odvoz, tak kvůli tomu sem se přiznal že sem otrok a potřebuju odvízt s dárkama. to bych si jinak nechal pro sebe, že sem sub a teď ještě že ani Ti to tam nemůžu zavízt. to už se mně právě ptali v sobotu, jestli chci teda odvízt a já musel říct, že mně neodepisuješ.
ale hlavně ta doživotní frustrace, to mě přijde hrozný. že i když by Ti to nevadilo, tak stejně mě nakonec neodepisuješ. to je jako kdybys šla kolem rybníka, byla tam na břehu ryba a nemohla se doplácat do vody a Ty bys ji tam nehodila. tak by taky ta ryba trpěla zbytečně, jen proto že by se Ti nechtělo ji tam hodit. tak já sem na tom přesně takhle, a trápim se jen proto že se Ti nechce mě odepsat.

A to otroctví to už bych určitě ale zrušit nechtěl.
Já jak žebral o to zrušení, tak to sem si jenom řikal, jestli bys pak na mě nebyla míň přísná a nedomluvili bysme se, a že na ostatní taková asi nejseš. Ale to by nepomohlo že jo? Že to ani neni tim že sem otrok, ale že mam blbý chování.
Paní, ale fakt když už sem byl napomenutej, tak už se budu ovládat, ale že se domluvíme? Prosím, dyť jsi psala že bych moh a jak nemůžu, tak fakt budu muset jít k tomu psychologovi. Nebo co mam dělat?

Já chtěl teda tenhle tejden vůbec neotravovat. Ale když to je nedořešený, tak to prostě nejde vydržet, jinak bych už nedolejzal.
Jenom bych potřeboval aby až bych pak měl možnost přijet s těma dárkama, tak jestli bys mě pak odepsala jestli zrovna budeš v práci. No a to je už jediný co mě furt leží v hlavě.
A zas se mě o Tobě zdálo, ale úplně jinej sen než jindy. To asi se mě vždycky nejvíc zdá o tom co mě chybí. A tam sem byl teda taky pořád otrok, jenomže jsi tam byla spokojená s mym chováním, a nic mě tam netrápilo. Takže to pak bylo ráno hrozný zjistit že se mě to zdálo, a že mě ignoruješ protože sem vlezlej. Když ani vlezlej bejt nechci, ale jak je to nedořešený tak se neovládám