Myslel jsem tím wuta :D Hodně používá označení "mentálové".

Jj, už dávno

Kolik let už ti je 39?

Ahoj, nesvezu, bylo by to tam pak cítit rybinou

Ahoj, svezeš mě, prosím, fábinkou?

Ano psal, jen jsem to nebylo přímo o tom. Rozchod jsem už neprováděl dobrých 10 let a nechci aby to dopadlo blbě… tak asi proto to opakuji.

To nebyl :D Ani nevím, že je tu nějaký čtyřlístek.

Kdyby se mi nelíbila tvá rozhřešení, tak nic nedostaneš jsi jeden z mála u kterých se těším až si přečtu tvůj názor, či radu!

Jj, můžeš klidně do mailu

Měl bys na mě pár momentů? Pokud ne, chápu a beru. Pokud ano, vděčnější už bych být nemohla.

Celkově.

Tak to je zajímavá teorie. Je vidět, že je to dost individuální. Napiš mi, prosím, na mail, co mám tady v profilu, mám k tomu víc, ale nechci to řešit takhle veřejně

Díky za odpověď.
Každopádně my na VŠ řešili spíše něco trochu jiného. A to sice, že velká část promiskuitních osob to nedělá primárně kvůli sexu, je to spíše doping mechanismus nebo forma sebepoškozování v důsledku absence sebeúcty. Případně rovnou potřeba se potrestat.
Reálně na to ani mít žaludek nemusíš, dostatečné množství alkoholu ty zábrany potlačí natolik, že to neřešíš. Já se vypínala chlastem do takové míry, až moje současná drahá polovička uvažovala, zda to vůbec bylo konsensuální, protože jsem opravdu byla ležící zelenina. V každém případě to vytahovat nechci, jen říkám, že jsem tohle řešila s více ženami a v podstatě všechny z nich pocházely ze špatného rodinného zázemí a byly dost silně traumatizované. Genetiku bych za tím osobně nehledala.
Nebo minimálně ženy, které si hledají známosti na sex čistě za účelem potěšení, mají obvykle jiné strategie. V každém případě je to ovšem jejich věc a mají právo si se svým tělem nakládat, jak uznají za vhodné. Vlastně jsem přesvědčena, že do toho nikomu nic není, maximálně bych trvala na testu pohlavních chorob, ale po svých zkušenostech bych na tomhle trvala s každým člověkem, s nímž bych šla do dlouhodobého vztahu.

gwynevere: Ahoj. Když jsem ten výraz psal, tak jsem se na chvíli "zasekl" a přemýšlel jsem, jestli ho použít a tak nějak jsem čekal, že se toho někdo chytne :D Na VŠ nás učili, že se vědci (psychologové a pedagogové) doteď přou, co má na člověka větší vliv, jestli genetika nebo výchova a sociální prostředí. A doteď na to nepřišli. Já bych se, díky svým vlastním zkušenostem, spíš přikláněl k názoru, že je to spíš otázkou té genetiky. Určitě v pozdějším věku, kdy člověk začíná hledat sebe sama. V případě té promiskuity, když to řeknu slangově, prostě na to ten člověk musí mít žaludek. Buď má touhu po pozornosti, potřebuje cítit tu zamilovanost, atd. Ale to vychází z nějakého toho vnitřního puzení. Kdyby k tomu nebyl něčím hnanej, tak to nedělá, cítí stud, nekomfort, atd. Takže to je prostě nějaké to vnitřní, vrozené nastavení. Aspoň já to tak vidím.

Čau, píšu ti tady, protože mi to dost zajímá a očekávám, že diskuze už je chcíplá. Prosím, dokážeš mi definovat vrozenou promiskuitu? Moc upřímně nevím, co si pod tím představit.

300 Kč, stačí.

Já na dárky dávám peníze, nekupuji dárky, dostal jsem nové rifle, 2 trika, čepici a rukavice a parfém.

No to já mám taky, ale hodně - s tou energií. Na mě když někdo pošle jenom trochu, tak mám pak pocit, že mu to musím dát sežrat a že "co si to dovoluje vůbec".

Archivářka: Njn, to je prostě život Bylo by fajn, kdyby člověk narážel jen na samé fajn lidi :D Ale takhle to bohužel nefunguje Jinak já se naučil s takovými lidmi minimalizovat kontakt. I v práci za mnou přišel zástupce a říkal, že mu vadilo, jak se ke mně chová zástupkyně, že jí chtěl už něco říct a já ať to radši nedělá, že jsem si na to už zvykl a on by měl akorát problémy pak, že se mě zastal a probodávala by ho každý den pohledem :D Já za ní chodim minimálně a těch pár kyselých ksichtů do měsíce přežiju

To byla nějaká extrémní kráva, pravděpodobně nějaká vymóděná mátinka, co nemá ponětí o prostorové orientaci z hlediska řízení dopravního prostředku a s teréňákem od manžela vyrazí jednou týdně do obchoďáku... Raději se tím moc nezaobírat - co se řízení týče, nemám o ženských moc valnou představu, ani zkušenosti tomu nepřidaly.

Jenže toto je nejhorší, když se člověk zaobírá sám sebou, prostě žije (a už i tak se snaží se lidem vyhýbat, bo to málokdy věstí něco dobrého), a i tak se na tebe snese něco takového jen proto, že existuješ a žiješ, a holt si potřebuješ někde sednout a dát si v rámci odpočinku cigáro.

Jako jo, je to určitě o psychice dotyčného. A já jsem taky člověk, který se snaží jakékoliv interakce omezovat na minimum, na ostatní je milý a snaží se všechno brát konstruktivně. tím hůř pak, že i přes všechna tato "opatření" a snahu a přirozenost dělat vše konstruktivně, se najde debil a celé ti to v ten moment zboří jako domeček z karet. :D