jednokradedruhyhlida ( ): To je srandovní. Před pár dny mi někdo říkal, že jsem zrůda s ne moc dobrou genetickou výbavou, což je prý od pohledu vidět. Další den ten samý někdo tvrdil, že o vzhled u mě nejde a nikdy o něj nešlo.
A teď zas píše, že na vzhledu ve vztazích záleží... Tak jak? Tedy, abych byl přesný, on to ten někdo nepíše teď, psal to včera ve 23:54. Pár hodin poté, co se vyjádřil, že na něj neustále reaguji (dle jeho slov dost aktivně). Jak se při tom, chudák, asi musel cítit?
Ale abych řekl pravdu, to neustálé střídání nadávek, strojených lichotek a výhružek fyzickým násilím není zas tak vtipné. Ani jak osciluješ od kobercových náletů k motivačním promluvám do duše. Nejvíc se mi na tobě líbí pocit vlastní neomylnosti a nedotknutelnosti podtržený nulovou sebereflexí. Jsi jako gambler, zoufale se snažíš vyhrát nějakou emoci a už je ti jedno, kolik jsi do toho nasypal prostředků. Hystericky hážeš další a další žetony do automatu a vůbec nevidíš, že je ti to k ničemu. Z mého pohledu je to jako navrhování nosných konstrukcí – už teď můžu říct s 95% kvantilem pravděpodobnosti, co uděláš, až ke svý zlosti dočteš tuhle větu.
Čáw!
