Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
odtažitej vztah k lidem nemusí být blok, ale cokoli. Vztahy k lidem budeš mít dobrý, když začneš u vztahu k sobě.
Ale z toho co píšeš, bych nedělal vědu. Jsi mladá, krásná, předpokládám i zdravá. Možná máš jen přehnané očekávání od vztahů.
Výčitky neměj. Já se s bývalou rozešel a dodnes mi je občas smutno z toho, že jsem ji ublížil. Ale nešlo to jinak. Pokud jsi byla tři roky ve vztahu ze setrvačnosti, ber to i z lepší stránky. Ty jsi měla dost času si promyslet, zda to mělo opravdu cenu, ona měla čas na to, aby ty prvotní city opadly. Výčitky bys možná měla tak jako tak.
Co se týče toho tvýho posledního vysněného rande, z mého pohledu je to pochopitelný. Občas člověk potřebuje někoho, vedle kterýho se cítí uvolněně a nemusí se přetvařovat. Když udělá nějakej kiks, nemusí lhát ani se bát nějakýho opovržení. Má jen jistotu, že to zas bude dobrý. Třeba už jsi ve věku, kdy od člověka neočekáváš jen někoho, na kom budeš stavět vzdušné zámky a vztah k ní bude jen čistý obdiv. Vztah není nakonec obchod, ale vzájemnej kompromis. Prostě si z toho nedělej hlavu ;-) Najdi si někoho, s kým ti bude dobře ;-)
|
 oshiioff |
|
|
|
Vegas: Asi jsem se tady neměla tak otevírat. Ráno jsem se vzbudila, přečetla jsem si znovu tuhle svoji zpověď a taky ve mně cosi umřelo. :)
Náhodně kolem: Do žádnýho vážnýho vztahu se nehrnu, ten poslední skončil už před pár lety, od tý doby sice byly nějaký pokusy, abych zjistila, jestli se od tý doby něco nezměnilo a když jsem zjistila, že ne, tak jsem vycouvala. A ano, asi máš pravdu, pro mě by bylo zřejmě fakt nejlepší něco nezávaznýho, i když na druhou stranu bych vážnej vztah chtěla, prostě se v sobě vůbec nevyznám. :)
Jinak moc děkuju všem za rady a příspěvky. :)
|
|
|
|
Lennys22: Hmm, docela tě obdivuju, že jsi dokázala ve vztahu setrvat ještě rok, i když tě už viditelně nebavil. Já jsem vlastně zažila něco dost podobnýho. Jak jsem psala o vztahu, kterej trval 3 roky, taky jsem v něm taky byla jenom ze setrvačnosti, i když jsem tu osobu měla hodně ráda a měla jsem tenkrát pocit, že rozchodem bych jí hodně ublížila, proto jsem se chovala srabácky a přetvařovala se. Teď se za to stydím, dneska už bych něco takovýho nedokázala, proto radši preventivně ani do vztahu nejdu.
Všechny moje pokusy o vztah taky probíhaly v pohodě, měla jsem štěstí na super lidi, nebo jsem si spíš uměla vybrat, ale to je jedno. :)
V pohodě, neomlouvej se, já ráda čtu. :))
|
|
|
|
Když tohle víš...proč se teda hrneš do vážného vztahu? Nemyslím teď vztah obecně, myslím jen ten vážný, plnohodnotný se vším všudy.
Nebylo by pro tebe lepší najít si jen nějaký nezávazný milenecký vztah? Když to budete chtít oba dva, tak na tom nic špatného není.
V mém okolí je dost lidí, co to takhle praktikují a jsou paradoxně šťastnější, než ten oficiálně zadaný zbytek...
|
|
|
|
Při čtení této zpovědi ve mně cosi umřelo...
|
|
|
|
Slečna: nemyslím, že když tě někdo odmítne, tak se shodíš, možná sama před sebou, ale nemyslím si, že by to tak vnímal i někdo jinej. Za radu neděkuj, rádo se stalo, taky jsi mi před svátkama ohledně vztahů docela dobře a konstruktivně radila :)
|
|
|
|
Slečna ze záhrobí: Ano přesně, když jsem o tom s někým mluvila, většina lidí na mne koukala nechápavě. Že mne vztah tak trochu nebaví, na mě pak začala pozorovat i přítelkyně, i když jsem si myslela, že to nemůže být poznat. Vždycky jsem se k ní chovala velice hezky, pozorně, nikdy jsem jí neřekla nic zlého...
Když nad tím tak přemýšlím znovu a znovu, uvědomuju si, že mne ten vztah přestal bavit cca po 2 měsících a ještě jsem v něm pak rok vydržela, i když mi to vůbec nic nedávalo. Akorát jsem byla na sebe naštvaná, protože mi přišlo, že mám spoustu "lepších věcí na práci", než ten vztah. A také se partnerka po chvíli vztahu poměrně dost změnila, než jaká se jevila ze začátku, takže to mělo asi taky svou roli.
Každopádně jsem měla ještě dva vztahy, které mne taky totálně nebavily, i když všechno probíhalo víceméně v pohodě (na rozdíl od toho prvního, kde pak byly ještě další mouchy; to by bylo ještě na hodně dlouhé povídání). Od té doby jsem tak nějak trochu zanevřela na vztahy, protože první zkušenost byla naprosto otřesná a moc dobře vím, že kdybych s někým začala chodit, pravděpodobně budu chtít po velmi krátké době z toho vztahu zase pryč.
Někdo asi namítne, že tři vztahy jsou dost málo na nějaké hodnocení, ale nemůžu si pomoct, dost mě to ovlivnilo.
Omlouvám se za tu litanii... kdo to má číst, že jo. :D
|
|
|
|
Kdybych znala řešení, ráda bych ti pomohla.
Sama ale nevím, jak s tím naložit.
|
|
|
|
Devenny01: Ale já už to takhle nechci, neustále se to opakuje a já mám pak špatný svědomí, jenom ubližuju ostatním.
|
|
|
|
Žel bohu, mně se tento problém též nevyhýbá.
Já už to mám ve stádiu, kdy vyloženě o nikoho nestojím. Říkala jsem si, že je to nějaké blbé životní období či něco takového. Ale jak jde čas postupně zjištuji, že s tím budu muset žít a smířit se s tím.
Tedy samosebou netuším, co bude zítra :D
Hrajeme si na lovce a kořist?
Aneb ulovit a pak nechat být. Je to začarovaný kruh.
|
|
|
|
Král Lofasů: To mě taky napadlo s těma výzvama, ale nevím, když se nad tím zamýšlím, nemám pocit, že bych si chtěla cokoliv dokazovat. Třeba si to ale jenom neuvědomuju. Já jsem vždycky, co se "balení" týká, pasivní, nikdy nikoho nebalím první a počkám si, až začne ten druhej. Ne proto, že bych byla nějak extra stydlivá a bála se oslovit, ale mám nějak zafixováno, že kdyby mě náhodou odmítl, strašně se shodím, to bych asi nepřežila. Jinak děkuju za radu. :)
|
|
|
|
To je problém hodně holek. Chtějí být dobývané, některé touží po tom, co zdánlivě nemůžou mít, ale jak to získají, hledají nové výzvy. To je tak jediné, co mě k tomu napadá. Možná, že někde hluboko v sobě prostě chceš pořád o někoho bojovat a jak ten boj vyhraješ, dobyté území opustíš a vyhlašuješ novou válku. Nebo se prostě jen potřebuješ vybouřit, dokázat si, že máš na kohokoliv, a bavit tě to přestane až v pozdějším věku.
Nevím, moc rád bych ti poradil, tohle se mi ale nikdy nestalo, já spíš bojuju vůbec s tím někoho získat. Ale mám kamaráda, co ve vztahu není a nebude nikdy spokojenej, protože má sice perfektní ženskou, ale je takovej perfekcionalista, že vyhledává vztah, kde mu všechno půjde úplně na ruku a z tohoto titulu dělá hlouposti.
|
|
|
|
Blind: Nejsem lesba, ale bisexuálka, když už se mám teda škatulkovat.
Lennys22: To je poprvý, kdy jsem se setkala s člověkem, kterej má stejnej problém, vždycky jsem to řešila s lidma v okolí a každej na mě koukal s otevřenou pusou, nikdo to nechápal. Naopak je každej prej pořád zamilovanej a já nic a do vztahu se jít bojím, abych zase někomu neublížila, což už se mi stalo asi stokrát. No, možná je to taky tím, že ty nebo já jsme nenarazily na někoho, kdo by se k nám fakt hodil, ale u sebe už začínám přemýšlet o nějakým bloku.
|
|
|
|
Pro tvou situaci mám pochopení, mám to totiž úplně stejně. Vždycky si nějakou vyhlédnu, cítím se strašně zamilovaná, pořád na ni myslím atd atd. a když se mi pak opravdu povede, že ji získám, hrozně rychle to vyprchá... :/ Také jsem přemýšlela nad tím, kde je problém a nevím si s tím rady. Možná to může být tím, že člověk si někoho, kdo se mu zalíbí, idealizuje... pak s ním začne chodit a zjistí třeba, že je to s odpuštěním úplný debil. Nebo jsem asi vážně divná. :(
|
|
|
|
třeba jenom nejsi lesba
|
 Blind idiot god |
|
|
|
23 
28 
28