A: "Co si dáš k večeři?"
B: "Mně je to docela jedno, co uvaříš, to sním."
A: "S tím už přestaň, snad víš, na co máš chuť, ne?"
B: "Jo chuť... Tak to bych si dal třeba biftek na zeleným pepři a opečený brambory s fazolkama..."
A: "Hele, já tu nemám čas na blbosti, zatímco ty jsi přijel z práce až v sedm večer, já už stačila napsat s dětmi úkoly, uklidit nákup a vyprat prádlo. Tak řekni, co si dáš k večeři."
B: "No vždyť jsem ti to řekl, já mám chuť na biftek na zeleným pepři a...
A: "Hele, já na to fakt nemám náladu, nemůžeš někdy říct něco normálního?"
B: "No dobře, pak bych tedy měl chuť na bramborák."
A: "V půl osmý večer? Ty jsi se snad zbláznil. A stejně nemáme brambory. Kdyby jsi přišel domů dřív, mohl jsi je koupit!"
B:"Já bych je klidně koupil i v těch sedm, vždyť v supermarketu mají do devíti, stačilo, aby jsi mi to řekla."
A: "Proč bys je prosím Tě kupoval Ty, brambory vždycky kupuju já, odjakživa. Navíc jsme je měli včera, tak je přeci nebudeme žrát každej den."
B: "No já jen, že jsi se ptala na co mám ..."
A: "Nech už toho prosím tě, jseš s tím ...že jsi se ptala.. už trapnej. Naposledy se tě ptám, co si dáš k večeři."
B: "A z čeho si můžu vybrat?"
A: "No to seš celej ty. Já se tě zeptám a ty mi odpovíš otázkou."
B: "No... tak tedy..., co třeba toasty..."
A: "Ty bys byl schopnej mi sežrat toustovej chleba, když víš, že je jedinej, po kterým nemám zácpu? K večeři ti udělám buď špagety nebo ohřeju nějakou omáčku a maso z mrazáku. Konečně se už rozhodni."
B: "Tak já bych si... asi... dal..., no třeba tu omáčku, tu jsem už dlouho neměl."
A: "Omáčku, jo? A proč si nedáš špagety?"
B: "Dobře, udělej mi špagety."
A: "No konečně, z Tebe taky něco dostat. Chceš na ty špagety sýr?"
B: "Nechci, vždyť víš, že si ho na špagety už léta nedávám."
A: "No to je zvláštní, já se ženu dneska extra pro sýr na tvoje špagety a ty mi řekneš, že si ho už na špagety nedáváš. To by mě zajímalo, jak dlouho."
B: "Už deset let miláčku, to jsem tě ještě neznal, když jsem si naposledy na špagety sýr dal."
A: "Takže já ti teď v osm večer udělám špagety. Já je nebudu, děti taky ne, takže je budeš jist sám. A přitom jsi si klidně moh dát tu omáčku z mrazáku."
B: "To mohl, klidně, proč ne - tak mi ji dej?"
A: "No vidíš, kdyby jsi to řekl hned, nemuseli jsme tady půl hodiny šaškovat a já z tebe nemusela tahat co si dáš! ... Tak tady máš tu svoji omáčku a maso. To jsem jen zvědavá, co budu dělat s tím sýrem."
|
35 
33 
