Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Udělej si nějaký kurz a jdi pracovat jinam.
Tohle je neudrzitelne pro tvé zdraví
|
|
|
|
Inu, mela ses lepe ucit.
Mallere: vyse popsane nema s manazerskou pozici vubec nic spolecneho.
|
|
|
|
Protože mám blbý spánek, ještě tu něco napíšu. Taky si nemyslím, že vstávání o půl 5. ráno musí být nějaký problém. Spíš vidím problém ve tvém mentálním nastavení, že jsi pořád ve stresu a neumíš se doma po práci uvolnit.
Mám pocit, že už jsi tu někdy psala. A taky že jsme ti tu někteří psali o syndromu vyhoření. Ono není úplně možné jet v práci dlouhodobě na více než 100%. Sama píšeš, že možná svým způsobem děláš za druhé. A to je podle mě problém. Co vlastně děláš? Nějakou manažerskou pozici? Jsi pořád k dispozici i na telefonu i mimo práci, kdyby někdo něco potřeboval? Tak tohle bych určitě maximálně omezila, ať si lidi moc nezvykají ti volat domů. Pokud máš podřízené, tak bych je více proháněla. A ne že bych něco dodělávala za ně. Chápu, že třeba cítíš zodpovědnost za konečný výsledek. Ale nemůžeš se kvůli cizí pohodlnosti a šlendrijánství roztrhat a zbláznit. Možná si neumíš dobře nastavit hranice, a to tě vyčerpává.
|
|
|
|
Pošetři a odstěhuj se a najdi něco jiného, kde nebudeš muset vstávat tak brzo. Nejlepší rozhodnutí, co sem udělal :D
|
|
|
|
Evidentně se míjíš se svým posláním, nacházíš se na špatné adrese.
Chtělo by ten Tvůj život posvětit smyslem.
Važ si toho, že jsi zdravá, seber odvahu a hledej to o čem ani nevíš že máš hledat.
Neboť každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
|
|
|
|
Vstávačka v půl 5 ráno, parádní spánkovej deficit se hromadí a hromadí.
Hrůza , musíš vstávat o půl šesté ráno a jít do práce.
Zkus 3-směnný, nepřetržitý provoz.
Vstávačka po 4 hodinách spánku přes den kdy ti praží slunko do xichtu i přes peřinu.
Nevíš o čem mluvíš.
|
|
|
|
Řeknu to naprosto upřímně: pokud bych někdy v životě měla jít ještě do nějakého vztahu, tak to bude jedině s nějakým pracháčem, který mě zbaví mých výše popsaných starostí.
Tak to mám pro tebe holka špatnou zprávu. Bohatý chlap má úplně jiné starosti a ty to nejsi.
|
|
|
|
Hod sem fotku, nejaky incel se rad ujme i nejake ojetiny
|
 Dobra rada |
|
|
|
Je mi líto, že to tak máš. Vlastně to cítím velmi podobně, znám ty pocity. Co s tím? Někteří navrhuji změnu práce, což by určo mohlo být fajn a dřív či později tě k tomu zdravotní stav stejně donutí... tak je lepší udělat to dobrovolně. Jiní navrhuji vztah a to mi též přijde jako fajn cesta. Že s tebou být je těžký? Upřímně, přesně toto tvrdí holka, se kterou být je naprostá pohádka, za odměnu!! Takže nebudeš v tomto ohledu moc kritická na sebe? :) Ono není potřeba ani nějakého extra pracháče. Ve dvou se to fakt lépe, značně lépe táhne. Jenže nejtěžší je se z tohoto bodu, kdy už bys ten vztah potřebovala mít rozjetej, protože na začátku se do toho musí hodně nainvestovat, tak ty už bys potřebovala spíš čerpat ty výhody. Což je přirozené, proto je dobrý vztahy tvořit už v mladí na škole, kdy je ns to energie a čas. Lze i teď. Čím později tím hůř a tím déle budeš moct čerpat ty výhody.
|
|
|
|
"Najdi si práci, která tě bude bavit a už nikdy nebudeš muset pracovat."
Konfucius
|
|
|
|
Jackie Stewart: už nemám sílu to zkoušet jinde, nemám ani nápad, kde. A na seznamování a vztah nemám vůbec už kapacitu. Řeknu to naprosto upřímně: pokud bych někdy v životě měla jít ještě do nějakého vztahu, tak to bude jedině s nějakým pracháčem, který mě zbaví mých výše popsaných starostí. A jelikož žít se mnou je opravdu dost těžký, tak nevidím jediný důvod, proč by se mnou do vztahu šel kdokoliv, tím míň nějaký bohatý muž, který si může vybírat.
|
|
|
|
Pro představu, o jaké zájmy/koníčky jde?
V příbuzenstvu mám lidi, co dělají, případně dělali náročnou práci a až s postupem věku je obdivuju, že dokázali mít dostatek pozitivní energie i doma. Někteří zůstali a jiní našli odvahu a změnili práci za klidnější - asi všechno má své, jen pokud už to člověk nedává, tak jestli není možnost to zkusit jinde.
Podle popisu to chápu tak, že pár vztahů v minulosti nevyšlo. Zkusit to znovu a někde jinde, seznamky či známí? Vím o jednom pěkném domečku se zahradou, jenom je to i s nezadaným mužem. Nebudu tady dělat dohazovače, to jen že taková situace může nastat i jinde.
|
|
|
|
Já bych řek že na tvůj žalostný stav tvůj byt ani tvoje práce ani nic ostatní v tomhle smyslu vliv nemá. Prostě jsi na tom se sebou blbě, máš krizi, ale ten důvod je jiný. Zkus si představit kdyby tě někdo chyt s bouchačkou u hlavy a řek co tě trápí ale popravdě , jestli zalžeš, zabiju tě. Myslíš že bys mu koktala něco o zaplivaném bytě. Ne. Ty se hlavně nemáš ráda, tedy přesněji nevíš, že máš hodnotu pro druhé lidi, oni chtějí někoho takového jako jsi ty vedle sebe. Jestli máš hodnotu pro sebe je irelevantní. Zaměstnnání je nejen obživa, ale i seberealizace. Proč ti tak vadí? Co je na tom špatné že chodíš do práce jak do války?A dovolenou bereš jako opušťák. Co kdyby tak chodili do práce ostatní, třeba řidič co tě veze v autobusu, prodavačka. To by se ti nelíbilo.
|
|
|
|
Uplně ti asi rozumím já to v dětství neměl taky zrovna lehké, vyrůstal jsem s mámou několik let a jenom ona se dokázala postarat, vždy jsme žili v nějakém paneláku a je to doteď a nějak to nevadí furt je to ještě normální bydlení docela, nevím kde zrovna bydlíš podle popisu to vypadá jako na nějaké ubytovně nebo tak, to bych taky nedal ale pokud pracuješ a máš peníze tak zatím je to dobře, co mohu poradit tak jedině si šetřit několik tisíc korun dávat si je stranou a kupovat fakt jenom co je potřeba a fakt si asi najít jinou práci kde dávají více peněz a uvidíš že už vše půjde jinak vše líp, některý lidi se mají ještě hůř věř mi, držím palce a hodně úspěchu v životě.
|
 pája48 |
|
|
|
Jedna frajerka: hele jako já nevím...abych byla upřímná, tak jsem do tohoto stavu dospěla nakonec v každé práci, i když ze začátku to třeba vypadalo, že to bude v pohodě...osobně si myslím, že by se určitě daly najít práce, kde bych to nezažívala, ale to by asi byly nějaké úplně nekvalifikované, čistě manuální práce jako třeba já nevím, pečení housek, práce na farmě...fakt nevím, anebo potom třeba něco jako psaní knížek, malování obrazů, šití na zakázku...potíž je v tom, že samozřejmě nic z toho neumím.
Mallere: ano, asi na tom něco trochu bude, že tam dělám skoro všechno...já nevím. Nedokážu se z toho už ale prostě vymanit. Zdravotní problémy ale žádné nemám, fyzicky se dá říct, že jsem zdravá jako řípa, i přes všechny ty nervy a stres paradoxně.
|
|
|
|
A nemůžeš si najít jinou práci, ze které nebudeš tak vyčerpaná? Možná bys pak měla i energii si pak vylepšit ten byt.
Ostatní kolegové pracovní tempo zvládají? Neděláš jim tam náhodou blbečka pro všechno?
Nebo nemáš nějaké zdravotní problémy: třeba sníženou činnost štítné žlázy nebo chudokrevnost?
Určitě není normální přijít po 8 hodinách z práce absolutně bez energie. Asi sama chápeš, že něco musíš změnit.
|
|
|
|
Říká se to snadno, vůbec nevím, jaké máš vzdělání a možnosti. Ale ty stejně budeš muset nakonec nucena tu práci změnit. Otázkou je jen, kdy tě okolnosti donutí. Takto se žít prostě nedá. Nebo jak to vidíš ty? Myslím, že bys podobné pocity zažívala v jakémkoliv zaměstnání?
|
|
|
|
Tasvatá, ona je vyčerpaná jen z toho, že chodí do práce, nic jiného a nikoho nemá na starosti a ty jí radíš, aby si pořídila rodinu?
|
|
|
|
tasvata: jo, taky si tak připadám, že prostě nezvládám žít v tomhle světě. A mateřská? No tak to je kapitola sama pro sebe. Tuhle fázi života mám už dávno za sebou-teda myslím tím tu touhu jít na mateřskou, abych právě vyskočila z tohohle všeho kolotoče (ale tak nějak přirozeně). Jo v jistých fázích života jsem měla dokonce i partnera a vypadalo něolikrát už skoro na trochu normální život typu: svatba a pak rodina a pak "se uvidí, jak dál s tou prací." Ale plány jsou jedna věc a to jak to nakonec dopadne je věc druhá. Se svatby pokaždý nakonec nebylo nic (chlapi zbabělý se prostě nechtěj vázat) a z kompletní rodiny také ne, protože jeden děti prostě nechtěl a ti další by rádi, ale já už na to byla stará, takže mateřství se nekonalo.
Ale víš ty co, když o tom tak přemejšlím, tak jsem nakonec ráda, že v tomhle směru to dopadlo jak dopadlo. Jak jsem popsala ve zpovědi, nemám absolutně na nic náladu, chuť, čas ani energii, opravdu nevím, jak bych tam do toho všeho vměstnala péči o rodinu - takovou mámu, jakou bych byla já, bych nepřála žádnému dítěti.
|
|
|
|
Co děláš za práci? Co zkusit nějakou jinou?
|
|
|
|
Já mám hezký domeček i docela dost utrácím ale za to vděčím sama sobě.
Stres zvládám v pohodě a jestli ty máš nízkou výkonovou motivaci a nulovou psych. odolnost tak máš prostě smůlu prostě nejsi stavěná na takové věci. Nejsi zvyklá čelit takovému životu.
Tím tebou nepohrdám jenom ti říkám že tvůj nervový systém prostě není stavěná na to zvládat stres.
Být chlap tak ti řeknu at jdeš na mateřskou protože prostě nejsi stavěná na to se umět sama o sebe postarat. Ber to prostě tak každý prostě na to nemá.
|
 tasvata |
|
|
|
25 
24