Myslím, že je plánování života, vytváření nějakých vzorců, systémů, snaha mít věci pod kontrolou, je to ve výsledku takové přehnané, paralyzující a zbytečné.
Čistě teoreticky stačí mít vždy v každou chvíli správný úsudek a dělat správná rozhodnutí. Pokud to dokážete, nebudete mít v životě s ničím problém.
Možná nejlepší možná víra a mindset je v tom, že člověk věří sám sobě, že dokáže dělat správné úsudky a rozhodnutí a tím pádem si nemusí dopředu věci plánovat. Alespoň ty, které opravdu nemusí a souvisí to pouze s nějakým životním stylem apod.
Plánování mi jeden problém. Nikdy to nevyjde. Plány jsou jen plány, předsevzetí, co člověk bude nebude dělat. Nikdy to nevydrží věčně, má to svoje limity.
Proto si v podstatě myslím, že aktuální úsudek a rozhodnutí bez přechozích plánů vyjde ve výsledku líp. Akorát musíte prostě věřit tomu a sami sobě, že dokážete ty úsudky a rozhodnutí dělat správné.
Možná to nejde vždy a člověk je někdy prostě mimo, ovlivněný emocemi, náladami, okolnostmi, ale přesně i v těchto chvílích lze vždy udělat lepší nebo horší úsudek a rozhodnutí a právě proto to je, aby se člověk rozhodl nejlíp, jak může vždycky v jeden daný moment. A každý moment je jiný, proto rozhodnutí budou různá. Plán by měl zůstat stejný, ale zůstane vždycky jenom omezenou dobu. |
30 
30 
detektor kreténů.