Zdravím všechny,
v létě (tedy letos v srpnu) mi bude 30 let a chtěl bych si udělat konečně autoškolu.
Dříve to nešlo, jednak finančně, jednak jsem od dospívání až do prakticky 25 let trpěl depresemi a řekněme takovou středně těžkou bipolární poruchou. V dětství jsem měl ještě trochu ADHD, ale to se prakticky s dospělostí uklidnilo, díky bohu za to.
O co jde - léčím se na psychiatrii ambulantně, doktorka je se mnou dnes již převážně spokojená, při poslední návštěvě jsme možnost autoškoly nakousli - ona není proti, akorát by mě radši prý poslala na klinickou psychologie a na dopravně psycholog. vyšetření. Prý spíš pro jistotu. Až k ní přijdu příště, což bude v dubnu, tak jsme domluveni, že to ještě probereme.
Popravdě se mi do autoškoly chtít nebude, spíš bych to bral jako nutné zlo. Ale vím, že jednou se třeba bez toho neobejdu a že to budu potřebovat. A znám lidi, co si ji dělali třeba i mezi 40. a 50. rokem věku, což už je trochu podle mě později, ale kolem 30 to snad ještě není taková tragédie.
Samozřejmě bych si vybíral pak dle recenzí, ptal bych se po známých a po kamarádech, protože budu v autoškole případně potřebovat někoho hodně trpělivého :D
Jen mi pořád vrtá hlavou ta psychiatrie. Zda nebude překážkou pro zdravotní potvrzení, případně pak pro zdárné absolvování výcviku. Nemyslím si, že bych se nedokázal soustředit, že bych byl flink, dělám 2 a půl roku v administrativě a už jsem se prý dost zaběhl, před necelými 3 lety jsem ukončil VŠ (navazující studium). Velké problémy s učením jsem tam také neměl.
Znáte někoho, kdo má ne úplně v pořádku psychiku a řídí? Nebo se lidem jako já papíry prostě automaticky nedávají? Doposud mi to až tak nevadilo, ale za 10 let si možná budu bez papírů připadat fakt jak loser....a to nechci. |
| TrochuLabilniPan |
 29 |
|
|
Ministr dopravY
80 
jezdi opatrně