Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Tvůj přítel je hovado, co se nad tebou povišuje. Je to hnus, co jiného napsat.
|
|
|
|
Potřebuješ se od něj odstěhovat. Bude tě psychicky tyranizovat celý život. Tihle tyrani budou shazovat nejen tebe, ale psychicky naruší i tvé děti a vyrostou z nich zase narcisové nebo tyrani. Máš možnost odejít a narušit tyto vzorce. Věnuje se tomu například organizace Acorus, nebo Intevenční centrum. Odkud si? Dej na mě a zajdi tam. Poskytnou ti informace, poradenství a zhodnotí tvou situaci. Jsou tam sociální pracovnice a měl by tam být i dětský psycholog, který se věnuje dětem a zjistí v jakém stádiu je manipulace dětí.
|
|
|
|
Tvůj přítel je narcis. Jak ještě tě ponižuje?
|
|
|
|
Mně to připomělo jeden film. Hlavní postava tam říkala něco jako, že každej v sobě má semínko krutosti který vyjde najevo, když je mu partner oddanej na milost a nemilost, že se pak ty lidi nestyděj druhému přímo ubližovat a shazovat ho, tam bylo tak asi i myšleno to, že takovej vztah už je vyčpělej a měl dávno skončit. Pokud ten tvůj chlap se k tobě choval takhle celou dobu, tak to možná šlo podchytit zavčasu, namísto pořizování dalších dětí, teďka je těžký ti něco poradit. možná tak s ním zůstat a vedle si hledat někoho, kdo se k tobě nebude chovat jak ke kusu hadru, a pak toho svého opustit, když si to budeš moct dovolit
|
|
|
|
Mrzelo jsem neznal, dik!
|
 Nove slovicko |
|
|
|
Vykuk
Opetovne zde obhajujes tyrani na zenach. Jsi marod, misogynni. Tady ti psenka nepokvete.
A ano, svitim si na tebe. Bububu.
|
|
|
|
Thatslife: Ci viacej pises, tym viacej nevedomky priznavas, ako sa vobec nedokazes vzit do situacie tej rodiny, trpiacej postihnutim matky.
Preto ta prosim: Uz sa tolko nestrapnuj, lebo si o tebe zacnem mysliet nieco nepekne.
|
|
|
|
Jinak mi prijde pulka zcenare vymyslena s chybejicima udajema.
Nesedi mi tam fakt, ze se znate jiz leta a on se najednou ‘ vybarvil’ az ted. Chlap tyran bez empatie se nestava casem, tim budto je ci neni a kazda zenska tohle prohlidne v prvnich par mesicich.
Takze?
|
|
|
|
Pro me to tyrani je. Zrovna tak jako pro naprostou vetsinu psychicky vyrovnanych lidi.
Ale pro tebe to ocividne tyrani neni, popisujes to jako normalni vec, takze kde je problem?
Budto si fakt ze jsi psychicky tyrana pripustis a muzeme se bavit dal, nebo nepripustis a v tomto pripade neni co resit.
A ano, budto je to tyrani nebo to neni tyrani, zrovna tak jako zenska je budto tehotna ci neni.
Uz jen fakt, ze se tu ptas na otazku co mam delat kdyz me manzel opakovane oslovuje sprostyma ponizujici a urazkama znaci ze tu terapii potrebujes spis ty. Jaky byl tvuj vztah s otcem? Pokud vubec nejaky byl.
Chudaci decka co v takovem prostredi ziji. Odnesou si vzorce chovani a budou se stejne chovat k partnerum.
|
|
|
|
Pokud se ale rozvedete tak je velká pravděpodobnost že se ti výrazně uleví protože se nejspíš budete dělit o děti 50/50 v těch dnech budeš mít volno i kdyby to byly jen víkendy. Když půjdeš do nemocnice tak opět můžou být děti u něj a ty budeš mít klid.
|
|
|
|
Thatslife: Takže mezi týráním a vše v pořádku není nic? Život není černobílý. Neznám tě, ale mám pocit, že nemáš moc životních zkušeností a představuješ si ho jako procházku růžovým sadem. A cokoliv od té představy vybočuje, je nesnesitelná situace, ze které je třeba utéct. Bez promýšlení, kam ten útěk vede. Domov pro týrané ženy asi taky nebude žádné terno. Kam utíkat potom?
Nevím, kolik ti je let, ale takhle to na mě působí.
|
|
|
|
A řekneš mu, že se ti to oslovení nelíbí, že tě to zraňuje ? A jestli mu to řekneš co ti na to řekne ? Co mu na to řekneš, když ti tak říká ? Ptala ses ho zda tě má ještě rád?
A ten tvůj muž si myslí, že bude pořád zdráv. Možná ano, možná ne. To nemůže nikdy vědět. Může se mu stát časem nehoda, onemocnět, dostat rakovinu, mrtvici ... a jak by se mu to líbilo, kdyby ho někdo nazýval kriplem, troskou ? Jak se říká na posměváčky jednou dojde. Aby mu to pak nevrátily děti, když se tak k tobě chová. A ani mu nikdo nezaručí, že bude po zbytek života zdráv a nemůže si myslet, že on nikdy nebude potřebovat pomoc.
|
|
|
|
Bludicka
Tak to jsem rada ze vse je tedy ok, tak hodne stesti.
|
|
|
|
Bludička Adi:
Neboj, Thatslife je srovnatelně příjemná skoro na všechny tady, na některé dokonce ještě o maličko víc…
|
|
|
|
Nerikam nic a na ma slova dojde!
|
|
|
|
Thatslife: ne, promiň, ale nevím, co myslíš.
Ve 21 letech, kdy jsme spolu začali chodit, byl na mě velmi hodný a pozorný. Trvalo to minimálně 5-6 let, pak se to trochu zhoršilo, ale pořád to bylo OK, až do cca roku 2021.
Můj manžel normálně vydělává, pracuje jako technik v jedné velké firmě, vydělává lehce nadprůměrný plat.
Nevím, jestli to, že má "jen" blbé kecy, ale nakonec se postará a pomůže, lze považovat za týrání? Představovala jsem si týrání jako něco jiného.
Např situace je mi zle, nedovedu děti do školy a školky. Ráno muže vzbudím a poprosím ho, aby to udělal za mě. On řekne něco jako: pane bože, to je život s takovým kriplem, no co mám s tebou dělat. A do práce taky nejdeš, že? To máme jako žrát hlínu nebo co?
Ale pak jde, děti odvede a nějakým způsobem zabezpečí základ, aby to fungovalo...
Takže asi tak.
|
|
|
|
Nechova k tobe zadnou uctu ani respekt. Ze zacatku nejspis netusil, jak se nemoc projevi ve vasem vztahu a neprikladal tomu velkou vaznost. Nyni zjistuje, ze to nezvlada a kope kolem sebe s tim, ze nedokaze uznat svou chybu, kterou byl jeho pocatecni spatny usudek.
Casem se kazdy vztah dostane pod tlak, at uz jde o financni ci treba vztahove problemy a zde je stezejni, aby fungovala vzajemna podpora, ktera z jeho strany chybi.
Nyni je dost pravdepodobne frustrovanej z zivotnich ocekavani, ktera nebyla naplnena podle jeho not a alibisticky hazi vinu na tebe misto toho, aby se zachoval jako chlap, vzal tihu okamziku na sebe, probral to s tebou a snazil se najit spolecne reseni.
Samozrejme neznam jeho nazor na situaci, takze je nemozne udelat si co mozna nejobektivnejsi obrazek.
Pokud by na tebe byl alespon milej a nevedel si rady, doporucil bych parovou terapii, ale bez ucty a respektu mi rozchod prijde jako nejlepsi reseni pro vsechny, vcetne deti.
|
|
|
|
Viz Soraya. Kazda situace ma vychodisko takze si zjisti jak se o tebe spolky pro tyrane zeny postaraj. Pry bydli s detma v tech spolcich a poskytuji jim vsechno co potrebuji.
Muz co nevydelava, nepostara se o deti a jeste te tyra je uplne na nic. Priste to chce misto dirky myslet mozkem. Lol vis co myslim vid?
|
|
|
|
Mám zkušenost, jaké to je mít partnera s vážnou nemocí. Není to žádná legrace, chápu, že i pro tvého manžela je to těžké.
Ale to ho neospravedlňuje, aby ti říkal, že jsi kripl! To si fakt neumím představit, že bych si dovolila něco takového partnerovi říct. Vypovídá to o absolutním nedostatku jeho respektu k tobě jako člověku. Je mi to moc líto.
Nevím, jestli má smysl radit, ať si o tom promluvíte, to jsi asi už zkoušela. Co společně navštívit nějakého odborníka - mediátora? Uvažovala jsi o tom? Řekla bych, že nemáte co ztratit, takže bych to zkusila.
|
|
|
|
mai: Tehdy mi bylo řečeno, že to vyřeší jedna operace a pak roční léčba a bude klid a ono to tak i vypadalo. Jenže ne.
Chtěla jsem jedno dítě, manžel chtěl 2-3. Třetí přišlo trošku neplánovaně - brala jsem hormonální léčbu, která měla způsobovat mimo jiné neplodnost - ale nějak to nezafungovalo.
Taky když jsme plánovali děti, všichni slibovali pomoc - babičky a dědečkové, manžel, švagrová atd., že se to v pohodě zvládne. Ale teď skutek utek. Babičky najednou nemají zájem o víc než pár krátkých návštěv za rok, švagrová se odstěhovala mimo ČR a zůstalo to jen na mě a manželovi, přičemž se nemoc (údajně i z mého přetížení) začala zhoršovat a manžel se začal chovat takhle...
|
|
|
|
Proč jsem si s ním pořídila děti - no protože takový nebyl. Ty změny byly postupné a asi největší změna nastala za covidu, to bylo v době, kdy jsem čekala 3. dítě. Muži zkrachovala firma a docela se nám změnily plány. Kdysi byl velmi starostlivý, dělal co mi na očích viděl. Ale to už je dávno.
Přiznávám, že asi hraje roli i to, že můj manžel je jediný muž, který kdy o mě projevil zájem, nikdo jiný mě nikdy ani nechtěl, takže nemám srovnání.
|
|
|
|
Proč sis s tou diagnozou pořizovala 3 děti?
|
|
|
|
Pokud to není zas fejk, tak je tvůj muž... no, byla bych sprostá, ale proboha proč máš tři děti, když jsi od začátku věděla, jak na tom jsi? Tohle já nechápu, jde to i za tebou. Rada? Rozvést se a jít do střídavě péče nebo bydlet blízko sebe, děti si bude brát na víkend, odpočineš si, rozvodem nekončí rodičovské povinnosti. Zrovna jsme se o tom v týdnu bavili v práci a shodli jsme se, že rozvodem se všem ženám, které kolegyně znají, ulevilo. Není nic horšího, než žít s nějakým hovadem. Krypl by mi řekl někdo jednou pokud bych měla reálně diagnózu od doktora věděl o tom předem.
|
|
|
|
Viem, ze zase budu mnohi so mnou nesuhlasit, ale i tak napisem to, co ja citim:
Vy dvaja ste uz od sameho zaciatku uplne nekompaktibilny par. Zobrali ste sa v dobrej viere, ze to prekonate, ALE casom zistujete, ze spoluzitie je nad vase sily a je to len stale horsie. On vytyka tebe, ze ty nejsi pre neho plnohodnotna zena a ty zase vytykas jemu, ze uz nema "hrosiu kozu" a dostatok trpezlivosti s tebou...
Zial, obaja trpite (ale kazdy uplne inym sposobom), obaja ste sklamani zo svojho zivota a obaja nevidite svetlo na konci tunela. Preto by ste sa nemali vzajomne obvinovat, ale naopak, mali by ste sa OBAJA viacej chapat, pretoze ani on to pri tebe nema vobec lahke. Preto idem proti prudu a chcem sa ho tu zastat.
Otazkou je, co dalej? Ste nekompaktivilni, tak sa mozte rozviest, ako ti tu radia ostatni. No faktom je, ze ani potom tvoj zivot nebude lahsi, pretoze v chorobe zostanes na vsetko uplne sama. Naopak, on sa zbavi svojho bremena, takze on bude vitazom.
Ja si teda myslim, ze mali by ste viacej hovorit o svojich problemoch, aby jak on, tak i ty si lepsie spoznala priciny jeho frustracie. Pretoze je lahke niekoho odsudit, ale chapat ho je uz podstatne tazsie.
A na zaver len tolko. Chory clovek si musi stanovi ine priority, nez ten zdravy. Tvoje naroky sa musia podstatne znizit, lebo prilisnym vycerpanim, nakoniec ublizis len sama sebe.
|
|
|
|
Tomu rozumím, jsi v pasti a manžel to moc dobře ví a proto tě s klidem ponižuje. Asi bych začala myslet na sebe a pokud by to bylo možné, ukládala si bokem nějakou hotovost. Potom bych začala hledat nějaké spolky, organizace určené pro samoživitelky v nouzi atd, dnes už jich opravdu je celkem dost, které se zaměřují na tuhle problematiku. Tuším že v nemocnici máš právo vzít sebou i děti. Atd..
Prostě se začít zajímat o možnosti, ale moc dobře chápu, že jsi v moc těžké a složité situaci.
|
|
|
|
Já právě odchod hodně zvažuju, ale nevím si rady, co dělat ve dnech, kdy jsem na tom špatně a o své děti se nepostarám. Je to tak třeba cca 20-30 dnů v roce, pokud jdu na operaci, tak jsem taky třeba i 2 týdny v nemocnici a pak ještě potřebuji pár dnů na zotavení doma. A v takové dny se o děti nepostarám.
Jelikož mě práce a všední povinnosti natolik zmáhají, že už pak nezvládám další aktivity, tak nemám ani žádné kamarády a známé. V kontaktu jsem jen s rodiči, kteří sice mají děti rádi, ale bydlí hodně daleko a v případě, že bych se přestěhovala do jejich blízkosti, vyvstal by problém s mou prací. Je tam totiž velká nezaměstnanost a najít práci v mém oboru v této lokalitě je téměř nemožné. Na home office moje práce dělat nelze. Pohrávala jsem si i s myšlenkou, že si dodělám jiné vzdělání, ale na to už opravdu nezbývá čas a síly...a ani peníze.
Nejmladšímu synovi teprve budou 4 roky, nejstarší dcera chodí do 3. třídy. takže děti budou schopny fungovat beze mě nejdřív někdy za 10 let? Kdo se o ně do té doby postará, když nebudu moct já?
Moje špatné stavy nejdou moc dobře předvídat, prostě se občas probudím a nevstanu z postele. Anebo se mi udělá zle v práci a celý zbytek dne ležím. Teď má v tyto dny děti plně na starost manžel.
|
|
|
|
Ne, jiná možnost neexistuje ale to víš. A věděla jsi to i tenkrát.
|
|
|
|
Chce se mi řvát. V rovných vztazích se o práci doma a o děti dělí napůl. Ty chodíš na hpp do prace a proto je jasné že vše nestíháš, obzvlášť s vážnou diagnózou. Bylo by naopak fér kdyby si většinu povinnosti doma a práci o děti vzal na starost on aby ty sis mohla odpočinout. Tvůj chlap je haj*lik který těží z patriarchátu. Nechápu jak si dovoluje ti nadávat. Nikdy bych s takovým chlapem nebyla, přeju si aby takoví kkoti byli všichni sami. Doufám že od něj odejdeš. Nezaslouží si tě. Je mi smutno z toho že takovéhle vztahy ještě existují..
|
|
|
|
Já jenom žasnu, s čím vším jsou lidi ochotní žít, když teda neuvažuji to, co všechno se mezi námi muži vyskytuje a má odvahu se nazývat člověkem…
|
|
|
|
A občas ho vzít po hlavě válečkem na nudle bys nedokázala?
|
|
|
|
Takového "otce" bych dětem klidně vzala, protože to není otec ani člověk ale ****. K čemu ti je být s takovým**** vše zvládáš sama se třemi dětmi a vážnou nemocí a on místo aby ti pomohl a byl tvým partnerem tak ti ještě nakládá. Bude ti tisíckrát lépe bez něj a dětem taky. Toto opravdu ne a doufám, že je to vymyšlený příběh a ne realita ale věřím, že v tomto někteří lidé opravdu žijí a je mi z toho smutno.
|
|
|
|
33 
62 
70 
