Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
V takovych zkratech jako je sebevrazda neni racionalita ani osobni potreby. Takze se nejedna o sobectvi. Je to spis o bolesti a zoufalstvi, na ktere takovy jedinec neni staven. Je to, jako kdyby ti kleknul pocitac a ty z toho obvinovala spatne napsany program.
|
|
|
|
Slovo sebevrazda je archaizmus pochazejici z dob, kdy byl pokus pripravit sam sebe o zivot, hrdelnim zlocinem, ktery se trestal paradoxne trestem smrti, tedy vrazdou. Umyslne zabiti cloveka je vrazda v kazdem pripade. i kdyby slo o popravu (po pravu), protoze je to vetsinou proti vuli obeti.
Podle univerzalni deklarace lidskych prav si dnes muze kazdy se svym zivotem nalozit dle sve libosti a muze se o nej i sam pripravit a nedopusti se tim aktem zadneho trestniho cinu. Nedopusti se tedy vrazdy, ale zabiti z vlastni vule. Kdyz si ovsem vezme na onen svet s sebou i nekoho jineho, je to umyslna a casto i predem planovana vrazda a odsouzenihodny podly cin.
|
|
|
|
Nečetl jsem tu nic. Tvá otázka v mé hlavě vyvolala další otázku.
Nedokážeš se do toho vcítit?
Naprosto je chápu! Co řekneš na ženu, co svým děckem mrskne o stěnu? Já to chápu!
|
|
|
|
To se stávalo před 50ti lety, dnes by měly být rodiče aspoň trochu rozumnější...
|
|
|
|
Začíná mi z toho běhat mráz po zádech….
|
|
|
|
Z lidského hlediska s tebou bezvýhradně souhlasím.
Ale sebevrazda s vrazdou deti mi prijde logicka. Pokud jsem přesvědčená, že svět je příšerné místo,kde nikoho nic dobrého nečeká,jen nekonečná bolest a utrpení, tak by přece nedávalo smysl,abych v tom své děti nechávala. Tahle matka chce pro své děti totéž,co ty pro své = jen to nejlepší. Akorát, že v jejích očích to znamená smrt.
Pokud to nevidím takhle radikálně a ztrátu naděje a veškerou temnotu spojuji pouze se sebou, pak dává smysl samotná sebevražda.
|
|
|
|
Sorayaaa:
Spoustu lidí, kteří chtěli spáchat sebevraždu a neudělali to nebo se jim to nepovedlo ti řeknou, že za pár let viděli všechno jinak a jsou rádi, že tu zůstali.
To právě ne, vsichni ne. Jedna holka, ta doktorka, co odjizdela z Číny pred par mesici, se pokusila o sebevraždu 3x. Ma jizvy na zapesti a na krku. A rekla, ze nejvic lituje toho, ze se ji to jeste nepovedlo. Brala kopu prasku kazdy den od psychiatra a nejspis teda porad bere.
|
 ano |
|
|
|
"Z jeho ohledu je opravdu lepší z tohoto odporného světa smést i toho, na kom mu nejvíce záleží - plod svého těla, o který má oprávněný strach, jak to tady bude zvládat.."
Hodně dobře řečeno, přímo a k věci.
Možná bych si někdy od pár lidí nechal udělat přednášku, jak se umět vyjadřovat :D
|
|
|
|
Michal
|
|
|
|
Ježek second edition:
Já se obávám, Ježku, že lidem, co se rozhodnou se zabít je už tak nějak ukradené, co si o tom bude někdo druhý myslet…
|
|
|
|
Obávám se, že člověk plánující sebevraždu nepotřebuje ničí pochopení. Plánuje to většinou tak, aby se to povedlo (mimo demonstr.) a tedy pro něj z toho neplynou žádné důsledky. Z jeho ohledu je opravdu lepší z tohoto odporného světa smést i toho, na kom mu nejvíce záleží - plod svého těla, o který má oprávněný strach, jak to tady bude zvládat..
Člověk se většinou nechce zabít, když je mu dobře.
A když není, ať z rozličných důvodů - ztrácí nadhled.
A asi jen ten, co za sebou nějaké pokusy o nebytí z nevýslovného utrpení má, tak ví, jak moc drasticky se v těchto módech mění mechanismy myšlení.
Ten žebříček "hodnot" je úplně někde jinde.
|
|
|
|
Já bych tyto případy neházela do jedné škatulky. Někdy může hrát roli nějaká psychická porucha typu c. syndrom (už nevím přesný název), kdy si myslí, že to dítě není její a někdo jej vyměnil. Ale uznávám, že tohle nebude moc časté.
Jsem přesvědčena o tom, že naopak většina žen se kvůli dítěti stanou většími bojovnicemi a bojujou právě pro to dítě, přestože kdyby něco měly dělat jen pro sebe, dávno by to vzdaly. A proto když jej nějaká vezme s sebou (a mám na mysli v současném stavu společnosti, ne v nějakých krajních podmínkách, kdy by přežití pro dítě znamenalo jasné utrpení), tak nemohla být mentálně zdravá a byla zralá na léčení. A vlastně bohatě stačí, že ona věří tomu, že když jej tady nechá, tak jej to utrpení čeká. Přestože objektivně by to tak nejspíše nedopadlo.
A vlastně s tou větou docela souhlasím. Ženy, které se něčeho takového dopustí, skutečně věří, že bez nich to tady to dítě nezvládne a není nikdo, kdo by se o něj postaral....
|
|
|
|
>Michal
Vidíš, já třeba svůj život za nějaký etalon cennosti nepovažuju. Myslím, že jsou na světě věci a lidé, jejichž život je cennější než ten můj. Nebojím se ani jeho ztráty, jen nechci umŕít nějak blbě a bolestivě. Nikdy bych ale tím, že bych to z nějakého důvodu zabalil, nechtěl působit zbytečné komplikace lidem, kteří s tím nemají nic společného. Tím by se můj život propadl do záporných hodnot. Naopak budu vždy první, kdo bude obviňovat ty, kteří svým sobeckým činem typu skok pod vlak toto udělali. Není to směšné, je to debilní.
>Veela
U postiženého dítěte je to něco jiného, tam se to dá do určité míry pochopit, ale i tak si myslím, že existují lepší řešení.
>schizofrenik
Cituji: "v jinym pripade SOBECKOST A ZBABELOST."
Pokud sebou nikoho nebere, tak jen osobní rozhodnutí. Žádná sobeckost v tom není. Sobeckost je nutit k žití někoho, kdo nechce a ještě na něj vytahovat nějaké kraviny o sobeckosti. Zloděj volá chyťte zloděje. Něco jiného je zkusit toho člověka přesvědčit, že když se dá do kupy, tak to může mít smysl i pro něj. To není ani nucení, ani sobeckost.
>Loca Loca
Cituji: "Ano, Soraya má pravdu, ale to ví zdravej člověk. Ten nemocnej je prostě jinde. Potřebuje odbornou pomoc."
Souhlasím, pomohl bych takové "matce" odborně karabáčem. Když je někdo takový odpad, že když to tu chce ukončit, tak chce brát někoho sebou (tím spíš děti), tak si lepší odbornou péči nezaslouží. Tohle je takové svinstvo, že tohle nejde omlouvat tím, že má nějaké psychické problémy.
|
|
|
|
Neodsuzuji,protože psychická bolest někdy dokáže úplně zastrit racio.
|
|
|
|
Loca Loca: Jo, asi máš pravdu. Ale tady na Zpovědnici to vypadalo spíš naopak.
|
|
|
|
Michal-222: No to je fakt. Většinou každý omlouvá jen to, co sám zažil, protože ví, jaké to je a co ho k tomu vedlo. Málo lidí se dokáže vžít i do toho, co se jim nestalo. Ale vždy hodně záleží právě i na té příčině, proč se to vlastně stalo. Každý skutek může mít milion důvodů.
|
|
|
|
Obecně si každý myslí, že to co potkalo jeho je ještě OK, ale když někdo dopadne hůř, tak je to najednou "tohle bych JÁ nikdy neudělal...".
|
|
|
|
"Každý soucítí jen s matkou."
Většina lidí to spíš odsoudí, pokud sebou vezme dítě.
|
|
|
|
Michal-222: :D
|
|
|
|
Jako tady je problém v tom, že to dítě je vázané na rodiče. Třeba by chtělo žít a rodič ho zabije proti jeho vůli. To mi přijde strašné. To se dá sice pochopit, že matka už nevěděla, co se sebou, ale jak k tomu přijde to dítě, to mi připadá dost nefér. Proč se někdo nedívá na jeho psychiku? Každý soucítí jen s matkou.
|
|
|
|
Já už jsem se unavenej narodil...
|
|
|
|
Sorayaaa: Jenže to někdy přijde i mně, že jsem "unavená", a pak mám zase období, že vůbec nelituju, že jsem na světě. Je to hodně o momentálním psychickém nastavení. Ono fakt tolik ani nezáleží na těch okolnostech, ale hlavně na té naší psychice.
|
|
|
|
Asi dokud to člověk sám neprožije, tak nemůže vědět. Tak, znám ty věty "já bych" a pak je to úplně jinak. Ale zrovna v případě toho dítěte, to si myslím, že většině rodičů je dražší život toho dítěte než jejich. Ale pak je tu ta otázka, kdo má nemocnou hlavu a třeba mu to ani nedochází... Jenže to bychom tak mohli obhajovat i jiné vraždy. Nikoho nesoudím, ale ani bych neřekla, že je to takhle úplně v pohodě nebo že ten dotyčný udělal správnou věc.
|
|
|
|
Michale,
"To říkáš teď, ale když by na to reálně přišlo, tak je otázka, jak by ses rozhodla...nikomu se nechce jen tak umírat, co vím..."
Jsem si tím jistá, není mi dvacet, tohle prostě vím, já už na životě moc nelpím. Spoustu věcí mě baví, ale jsem už unavená.
|
|
|
|
No a když už se někdo dostane do stavu, že se rozhodne se o vlastní život vědomě připravit, tedy o tu největší hodnotu, kterou má, tak je dost úsměvné ho obviňovat z toho, že u toho nemyslí ještě na něco jiného - jako třeba na to, že tím může uškodit druhým, nebo zastavit provoz na silnici ... nebo že se rozhodne připravit o život i někoho dalšího. Všechno jsou to v principu věci, které mají menší hodnotu, než vlastní život.
...
Přesně tak. Vše ostatní je druhořadé. Všechno.
|
|
|
|
Taky jsem dřív říkával věty "tohle já bych nikdy neudělal...", dneska už je raděj moc neříkám...
|
|
|
|
"Kdyby měl někdo zabít ji nebo mě, tak se nechám zabít já."
...
To říkáš teď, ale když by na to reálně přišlo, tak je otázka, jak by ses rozhodla...nikomu se nechce jen tak umírat, co vím...
|
|
|
|
Michale,
"... jako třeba na to, že tím může uškodit druhým, nebo zastavit provoz na silnici ... nebo že se rozhodne připravit o život"
Tohle právě nechápu, život mé dcery je pro mě mnohem důležitější než ten můj a reálně jsem ji přizpůsobila prakticky všechno. Kdyby měl někdo zabít ji nebo mě, tak se nechám zabít já.
|
|
|
|
Já se do diskusí o sebevraždách moc zapojovat nechci, přeci jen se tu může vyskytnout někdo, kdo s tím má osobní zkušenosti a tak si říkám, že nemusím prudit úplně každého...
...
Ale tak nějak selským rozumem mi přijde, že vlastní život je ta nejvyšší hodnota co máme. Určitě existují příběhy a lidé, kteří vlastní život obětovali v zájmu něčeho jiného, ale je to dost výjímečný jev, a taková ta běžná reakce je starat se primárně o zachování toho vlastního života.
...
No a když už se někdo dostane do stavu, že se rozhodne se o vlastní život vědomě připravit, tedy o tu největší hodnotu, kterou má, tak je dost úsměvné ho obviňovat z toho, že u toho nemyslí ještě na něco jiného - jako třeba na to, že tím může uškodit druhým, nebo zastavit provoz na silnici ... nebo že se rozhodne připravit o život i někoho dalšího. Všechno jsou to v principu věci, které mají menší hodnotu, než vlastní život.
...
Když nám hlava funguje jak má, tak většinou nepřipravíme o život ani sebe ani nikoho jiného. A když né ... to je jak obviňovat auto, kterému přestaly brzdit brzdy, že zničilo nejen sebe, ale i toho, kdo seděl za volantem.
|
|
|
|
Sorayaaa: chápu...a spousta matek by to neudělala. Je to smutné, no
|
|
|
|
Loca, snažím se to pochopit, dítě jak víš mám, ale nedaří se mi to. Hodně blbý stavy jsem měla taky, už když byla na světě, ale tak nějak si myslím, že tohle bych neudělala nikdy, nechápu to, asi mám i v nejhorších situacích zbytky nějakýho racionálního myšlení. Ještě jednu věc nechápu, nedokážu se do ní vžít, ale to je na jiný téma.
|
|
|
|
"V naší společnosti dítě nikdo napospas nenechá, ani postižené"
Ano, to každý, komu to normálně pálí ví.
Ale zkus se vžít do té ženy. Zkus se na to podívat jejím pohledem. Ano, špatným pohledem, ale kdyby byl správný, tak by nic takového neudělala. Ale bohužel se dostala do takového stavu, kdy ta sebevražda je pro ni jediné vysvobození.
A co myslíš že se jí honí hlavou. Samozřejmě to, že když na svět pohlíží tak, že všichni se na ni vykašlali, všechno je marné, nic v životě emá smysl a význam, že nemá smysl žít, atd..tak nechce, aby tady nechala trpět vlastní dítě. Protože když nepomohli jí, nepomůžou ani dítěti. Takže jediné východisko je ho vzít sebou. Protože život je jen trápení a v jejích očích by tady nechala to dítě trpět.
Ale samozřejmě mluvíme jen o některých matkách. Jen o těch, které to takhle mají.
|
|
|
|
Schizofrenik, jsi bojovník, takových lidí si vážím, i když chápu, že někdo se může dostat do takovyho stavu, že už má jen tunelové vidění a žádnou cestu nevidí. Psychologové tento stav chápu, protože snaží lidem v sebevraždě zabránit. Spoustu lidí, kteří chtěli spáchat sebevraždu a neudělali to nebo se jim to nepovedlo ti řeknou, že za pár let viděli všechno jinak a jsou rádi, že tu zůstali.
Jinak je fakt, že to co uděláš takovým činem svým blízkým je prostě strašný.
|
|
|
|
Sam jsem o ní jednou uvazoval...ale jen uvazoval nikdy bych to kvuli blizskym neudelal protoze si uvedomuju jakej dopad by na ne mel...i kdyz je muj zivot na hovno budu ho kopat dal a dokopu pro blaho svych blizkych...jak jsem jednou rekl mim byvalim kamosum ktery jsou na ulici...kdyz uz ne zit pro sebe tak pro druhy.
Sehra miho taty se obesila kdyz tatovi bylo 10 let...tata ji moc miloval a bohuzel ji nasel...doted bere obcas prasky na sklidneni a to mu je skoro 59 takze mu to ovlivnilo a ovlivnuje jeho zivot uz proto vim ze SEBEVRAZDA JE NEJVYSSI AKT SOBECKOSTI.Jedinou sebevrazdu chapu kdyz ma clovek nevylecitelnou nemoc treba rakovinu a vi ze bude umirat v bolestech nebo uz umira v bolestech pak to plne chapu v jinym pripade SOBECKOST A ZBABELOST.
|
|
|
|
V naší společnosti dítě nikdo napospas nenechá, ani postižené. Chápu dřív, jak tady někdo psal. To téma je hlavně o tom "vzít sebou". To dělají zvířátka, že sežerou mláďata, když je neuživí. Člověk by měl být asi trochu dál. To že to nějaký člověk nedá pochopit dokážu, ne to, že do toho zatáhne i dítě a zabije ho.
|
|
|
|
Mám hodně podobný názor, ale přeci jen mě jedna událost zasáhla natolik, že ani takové maminky nesoudím - kdy dítě bylo postižené, zcela odkázané na péči matky, a ta se dostala do úzkých, už neviděla východisko a... Možná to zase někdo dezinterpretuje, ale přesto musím říct, že lidsky to chápu. Neschvaluju, sama bych se snažila říct si o pomoc, kontaktovala organizace, co já vím, hledala řešení, ale jestli to ta maminka dělala, neviděla výsledek, byla frustrovaná, vyčerpaná a její dítě před sebou mělo stejně jen několik měsíců života... Je to samozřejmě tragédie a měla zasáhnout sociální sféra, ale nesoudím tu matku.
|
|
|
|
V mém okolí je jedno takové romantické místečko - skalka, borovice, lavička s vyhlídkou. Měl jsem to místo rád, až jednou tma přišel jeden děda, starousedlík a začal sám od sebe vyprávět. Asi tu hrůzu ze sebe vymluvit do nějaké poslouchající vrby. Před mnoha lety, když byl ještě malej kluk, viděl, jak z té skalky skočila matka se dvěma dětma. Vdova, nedokázala je sama uživit, nikoho nezajímala, těžká poválečná doba.
|
|
|
|
Tak pro dítě je určitě lepší ztráta matky než ztráta života. Ukrást dítěti život, který jsi mu dal, trochu blbé. A hlavně, rodič za dítě zodpovídá. Samozřejmě, že může nastat situace, kdy to rodič nezvládne. Ale to není vina dítěte. Psychický stav matky není důvodem proto, aby dítě nežilo.
|
|
|
|
Hodislav dole to napsal dobře.
Myslíte si, že jste frajeři, a najednou příde bolest, samota, slabost, depka, a ze všeho nejhroznější -zejména pro matku s dítětem- je pohled do prázné ledničky!
|
|
|
|
Loca Loca
Já s tebou souhlasím, vždyť jsem napsal to samé, co ty, ale myslel jsem, že to psal zas někdo jen jako provokaci.
|
|
|
|
Nebo rozvedené ženy, které jsou psychickky na dně a raději sebou vezmou dítě, něž aby skončilo v péči ex. Šílený pro normálně uvažující, ale pro momentálně psychicky na dně s jejich tunelovým viděním jediné východisko.
Ano, Soraya má pravdu, ale to ví zdravej člověk. Ten nemocnej je prostě jinde. Potřebuje odbornou pomoc.
|
|
|
|
no ofinka: V tomto si za svým stojím. Není to tak dávno, kdy se tady řešilo ten čin ženy která i s dítětem spáchala sebevraždu v tom lese. Prostě je to fakt, at jsem pro vás klidně idiot.
|
|
|
|
aha promiň :D
no ale zase se shodneme, že takhle uvažuje hodně matek...
|
|
|
|
Musis najit reseni, protoze si to preje Soraya? Tak to jo.
|
|
|
|
To jsem psala já. A píšu to na základě to, že takové ženy znám.
Dokonce takovou, která chtěla spáchat sebevraždu, vzala sebou dítě, to dítě se zabilo a ta matka přežila. Byla za ten čin souzena a trest odseděla v PL Kosmonosy.
Dnes je z ní opět matka.
Ale ty ženy opravdu takhle fungují, znám jich dost
|
|
|
|
Mega s Tebou souhlasím.
|
|
|
|
Tak jedna mince je, že to psal zas nějakej idiot. Na to pozor.
Druhá mince je, že nevidíš do hlavy člověka, který je zoufalý.
Kamarádka se mi také svěřila, že chtěla odejít a nechat tu manžela s dětmi.
Tak jsme to rozebrali a taky padla otázka, jestli kdyby byla svobodná, jestli by vzala děti sebou. A ona říká, že asi jo, že by nechtěla, aby trpěly nedostatkem rodičovství.
Řekněme si upřímně, že je lepší dítě nemít, než aby bylo vychováno v extrémně špatných podmínkách.
|
|
|
|
pokud jsi jednou rodič, tak musíš vždycky najít řešení.
Musíš, pořád musíš, a pak najednou jednoho dne prostě už nemůžeš.
|
|
|
|
85 
40 
24 
