Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Asi máš nějaký komplex z autorit? Nevyzrálost, nedospělost - jestli tě třeba ještě nějak iritují?
Nevím..já taky nevnímám, ale zdravím, když někam přijdu
|
|
|
|
Já bych řekl, že člověk moc nevnímá to, co pro něj nemá význam. Já jsem třeba takhle dlouho nevnímal hospody - prostě to bylo něco, co pro mě znamenalo jen zbytečnou výplň prostoru, protože aspoň dřív to bylo prostě mimo můj finanční dosah. A když se mě lidi ptali na cestu a chtěli se orientovat podle hospod, tak jsem vůbec nevěděl, kde v mém městě nějaké jsou - i když jsem tam žil 30 let. Nebo takhle nevnímám reklamy.
Na druhé straně si všímám stromů - tuhle jsem komusi vysvětloval, že musí zahnout u velkého platanu, a jemu to nic neříkalo a chtěl zase vědět ty hospody.
Tak třeba od starých lidí neočekáváš nic zajímavého.
Ale teoreticky tam může být i jiná příčina, vytěsňování... nechceš o nich vědět, byl bys radši kdyby nebyli... Třeba nechceš vědět o svém vlastním stáří?
|
|
|
|
Jo a hlavně musím dodat, že v útlém věku když jsem ty prarodiče navštěvoval, tak jsem je vnímal. Ale teď už jsem je neviděl tak 6 let, tak nevím, jestli bych na ně měl stejnou reakci jako v pubertě.
|
|
|
|
Prarodiče byli právě fajn, možná i daleko lepší než někteří mí kámoši v tom věku. Nestalo se, že by u nich byla nuda. Hlavně si nemyslím že to souvisí s nenávistí, lidi netřídím podle věkové kategorie (kromě teda vyjímek týkajících se zdravého rozumu) ale asi se mi staří lidi víceméně lépe ignorují než ti nestaří. Nevím, čím to je. Opravdu jakmile v zorném poli mám nějakého starého člověka (když je fyzicky viditelné, že je starý, ale vlastně se tohle děje i u lidí co jenom vypadají staře), tak ho v tom zorném poli už nemám, pokud jsem ho tam vůbec někdy měl. Viděl jsem nějakou reklamu na pánské stříbrné prsteny a jako model ruky tam očividně (jen mě ne) byl nějaký starý pán. Vyloženě vrásky na rukou, pár menších mozolů, slabé ruce. A právě tou dobou mi reklama úplně vymizela z hlavy, než jsem na ni narazil znova a to už jsem ji vnímal, ale jen slabě a už jsem narazil na nějakou jinou stránku. Opravdu nevím, čím to může být.
|
|
|
|
Podvědomě opovrhuješ staršími lidmi. Třeba jsi jako malý nerad jezdil k prarodičům, co?
|
|
|
|
možná cítíš že ti nemají co předat , možná se to ještě změní ten náhled
|
|
|
|
Wau tak děti třeba vnímám úplně v pohodě. Ale z větší části ano, takhle se mi to taky projevuje, krom té části s komunikací. Já jsem extrovert, rád si popovídám s kýmkoliv bez ohledu na věk. Ale fakt nevím, čím to může být. Možná je to tím jak jsou už malí a zestárlí a šediví a tím pádem vlastně neviditelní. Pamatuju si jeden odstavec od Oscara Wilda ve Velkém Gatsbym, jak líčil překlenek mezi Západním a Východním Vejcem, a jak popisoval ty lidi v nich. Mužíci z prachu, nenápadní, "prachem stvořeni a v prach se znovu změní" nebo něco takového. Zrovna tuhle pasáž bych k mému problému přirovnal, kdyby to nebylo neukázněný.
|
|
|
|
mě se to děje s malýma dětma , když potkám někoho známýho kdo má malý ditě tak ty děti nějak vůbec nevnímám a třeba je ani nepozdravím
naposledy na zahradě běhalo sousedovic dítě , které vidím jednou za rok ..jen jsem vyšel na zápraží viděl jak po mě čumí tak jsem zase zalezl zpátky nechtíc větší interakci
|
|
|
|
21 
53 
