Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Jo to tak nějak, jak píšeš. Já jsem spíš samotářský typ, byl jsem i několik let sám, což mi svým způsobem vyhovovalo, ale i přesto jsem měl nutkání se seznamovat. A to jsou právě ty pudy a to nutkání, co člověk úplně neovládá, a co ho táhne k tomu druhému, i když by třeba ani nechtěl a byl by spokojenější sám.
|
|
|
|
Hovňousci: Já netvrdím, že nejde o touhu po slasti, jen že nejde jen o ní když berem v úvahu všechny možné pudy :-) Nevím ale jistě, jestli reaguješ přímo na mě... o asexualitě a párování asexuálů jsem nic nepsala... stejně jako předtím o té monogamii... a předtím o sexu. Že je hledání slasti motivací pro opakování některých činností nijak nezpochybňuji.
Tuhle zpověď vnímám úplně jinak než jako stěžování si na nedostatek sexu nebo na touhu po sexu... spíš jako přemítání o samotě, snahu vyrovnat se s ní a žít spokojený život i singl.
|
|
|
|
Já bych tu zvířecí touhu nezavrhovala...
Pa
<3
|
|
|
|
Ale lidé to ví odjakživa. Jenže jsem v dětství a mládí doslova vymýváni tím, že sex je to nejdůležitější a na ničem jiném nezáleží. Potom přijde puberta a s lidmi to začně tak cloumat, že mají zatemněnou mysl. A některým to vydrží dlouho do dospělosti. A potom začnou lidé prosazovat svoje představy, přesně jak jim to káže jejich ego. To ego, které v lidech doslova pěstujeme už od dětství.
To samé se týká představ o dětech. Od malička jsme vymýváni tím, že dítě je povinnost s kdo ho nemá, je divný. Tak do toho lidé vlítnou hned po dvacítce a ve 40 mají rozvrácenou rodinu i vztah. A přitom by stačilo počkat 5 nebo 10 let a sami přijdou na to, že rozmnožování je jen další možnost.
|
|
|
|
Roztomilé zlobivé: Jo, ještě jsem ani kafe neměl.
Ale zareagovat jsem musel. Dalo mi to do těhle myšlenek pozitivní vzhled. :))
|
|
|
|
moc deep konverzace na ráno :D no ...
|
|
|
|
Roztomilé zlobivé: No... s argumentem, že je to lepší, než materiální touhy... si tomu moc nepřidala. :) Všechno je lepší než materiální touhy.
Ale tak možná kvůli tomu aspoň tolik nezapšknu. :))
|
|
|
|
Tajnej:
psychika a citečky nás bohužel strašně ovlivňují ..
ale zas je někdy hezké, že v podstatě řadíme ty materiální věci na druhé místo, zatím co se trápíme kvůli jiným lidem
|
|
|
|
leafroller:
otázka je, zda to ti lidé vůbec někdy budou vědět, ten vztah, to je něco tak neuchopitelného a měňavého, nemusíš ani udělat nic špatně a zprotivíš se druhému ze dne na den, nebo tě potopí tím, že ti zahne ...
ono jestli má vůbec smysl něco s někým budovat, dítě je láska na celý život, ale partner je tak hnusně nahraditelný někdy, mně přijde (u některých lidí), až je to smutné
|
|
|
|
Lidé se trápí, že nemohou najít vhodný protějšek, protože v drtivé většině případů sami vůbec neví, co je pro ně vhodné a co vlastně chtějí.
|
|
|
|
Myslel jsem tím... spousta lidí se trápí, že nemohou najít vhodný protějšek (částečně i včetně mě). Zároveň ale máme vědomí, něco odlišného od ostatních zvířat a tedy možnost volby.
Asi jakože jsme všežravci. Přesto se hodně lidí rozhodně nejíst maso. Z vyšších důvodů.
Tak jestli třeba i nad tohle se nedá snadno povznést.
Jednoduše, jestli není fakt úplná blbost se něčím takovým trápit. A kdo ví, co vše jiného by člověk zvládnul, kdyby neinvestoval svůj čas a energii do lítosti...
Ale je pravda, že v nočních hodinách jsem byl touhle myšlenkou víc fascinovaný. :D
|
|
|
|
Roztomilé zlobivé, a proto tvrdím, že by si měl člověk hledat životního partnera, až se sexuálně vybije do té míry, že začne myslet hlavou. Klidně až po 30. A zde bohužel nastupuje obrovský tlak společnosti a rodiny. Naštěstí mám dojem, že se současní mladí lidé do ženění a rozmnožování nenechají tlačit jako dřív.
|
|
|
|
leafroller: hlavně s tím souvisí i ta přitažlivost že jo, většinou nás nejvíc zaujme vzhled a pak jsme ochotni ledacos přehlížet, já už v nějakou čistotu přestávám věřit, primárně kluka zaujme holka, ze který mu hlavně víš co :D a až pak se zajímá o to, co je uvnitř a to samý holky
bohužel to je realita prostě
|
|
|
|
alloe: Souhlas. Taky mi člověk nepřijde monogamní.
|
|
|
|
Roztomilé zlobivé, to je podle mě příčinou naší astronomické rozvodovosti. V mládí si totiž vybíráme partnera ne proto, jaký je, ale proto, jak šuká. A když nás to po pár letech přirozeně omrzí, najednou nevíme, proč s tím člověkem jsme a co nás u něj drží.
|
|
|
|
No tak je jasný, že na lásku si můžeme hrát jak chceme, ale pokud v tom není sex, většinou jde ten vztah do hoven. Pokud dotyční nejsou asexuálové. A to vlastně pokrytecky říkáme, jakou tomu dáváme malou váhu, ale ve skutečnosti je to pro každého hodně důležité, jinak podle mě vztah vnímá spíš jako kamarádský. Něco na tom rozmnožovacím pudu prostě je, když chce někdo někoho milovat, nebo miluje, vždycky ho chce m****.
Nebudem si tu hrát na svatoušky, že to je jen o těch citečkách a srdíčku.
:D
|
|
|
|
Myslím, že musíš být dost nesnesitelný, když si s nikým nerozumíš. Ale vzhedem k tomu, že bereš vztah jen jako nutný prostředek k dosažení sexu, vše je jaxi vysvětleno.
|
|
|
|
allloe: budeš se asi divit, ale mé pozorování asexuálů (pohyboval jsem se v jejich komunitě) vypadá takto: většina skutečných asexuálů téměř vůbec nenavazuje pravé romantické vztahy a často je ani nehledají, pokud už vůbec vztah mají, je to vlastně spolubydlení dvou kámošů, co si spolu užijou trochu zábavy.
Někdy jsem měl pocit, že to párování u nich je spíš podlehnutí společenskému tlaku.
Žena může být frigidní z mnoha příčin, pak se může bít přirozený sexuální pud s např. strachem nebo traumatem.
Pokud jde o muže, muž může chtít dítě s abstraktnějších pohnutek (sociální povinnost, touha po "parťákovi", potřeba se o někoho starat...) stejně jako o úspěch (počít je fyzickým důkazem jisté dominance, úspěchu v evoluční soutěži, to samo je uspokojující a posiluje sebevědomí), nic z toho nemusí a podle mě ani není řízeno žádným pudem, kdo ví, jestli stejnou potřebu "být otcem" mají i zvířata.
Jinak s tou slastí... nejde nutně o orgasmus, ale ty se necítíš příjemně, když si ulevíš na toaletě, když se dobře najíš, když ze sebe setřeseš nebezpečí a přijde úleva? Tohle všechno je "slast", uspokojení, úleva - dá se popsat jako stav, kdy netoužíš. Touha po něčem je naopak nespokojenost plynoucí z nedostatku té drogy, je to takový absťák lite.
A naopak, ve chvíli uvolnění se touhy zcela vypnou, není hlad, je jen mír a klid.
Ne náhodou se člověk po vydatném jídle cítí ospalý a spokojený, podobný pocit mají muži po orgasmu.
Jde o to, že člověk je složitý, i z hlediska sociální interakce. Motivace a důvody jsou různé, vztahy se tvoří pro ekonomický užitek, ze strachu ze samoty, pro podlehnutí společenskému tlaku, pro založení rodiny (chci dítě, tak najdu manžela), pro sex, pro zamilovanost, pro zábavu, ... proto je to tak matoucí.
|
|
|
|
Hovňousci: Taky nepovažuju člověka za monogamního tvora jako jsou třeba labutě. V této zpovědi jde podle mě hlavně o tu touhu mít někoho blízkého k sobě, s kým lze prožívat i ten romantický aspekt vztahu - tu touhu cítí mnoho lidí a s monogamním chováním ani sexualitou nemusí korelovat.
"a že slast je jediný skutečný motivátor pudu, "
Těžko říct... celkově asi spíš ne, když je tam to "jediní skutečný motivátor"... záleží, o jaký pud se jedná a když jde o sexuální-erotické-rozmnožovací-pohlavní pudy, tak záleží i co si pod jednotlivými termíny kdo představí a taky že většina se nějak prolíná či doplňuje nebo jejich funkce z hlediska evoluce mohla být podobná. U rozmnožovacího pudu jak mu já rozumím nejde jen o slast - roli hrají i jiné věci, například přitažlivost-zamilování (i frigidní nebo anorgasmické ženy touží po intimitě s mužem, který je vzrušuje), biologické hodiny (lidé - a to i muži - někdy silně touží po dítěti, přestože nemají naučené, že jim přinese příjemné prožitky či výhody a i když lze pozitiva předpokládat, tak kopu starostí a problémů rovněž), touha po přesahu svého já do budoucna a po realizaci skrze dítě (byť se to třeba odehrává podvědomě), hormony (ženy se při ovulaci často mají tendenci vyzývavěji oblékat, mají větší chuť na sex bez ohledu na to, zda mohou mít orgasmus nebo zda plánují dítě..)...
Je to celé dost složité a nejde jen o to, že bychom byli naučeni na rozkoš. U toho erotického pudu je to určitě nejvýznamnější faktor a i u dalších je významný, ale třeba u pudů obecně už to tolik neplatí - pud sebezáchovy mi přijde více motivován strachem ze smrti než slastí. Záleží tedy i o jaký pud se jedná.
Těžko říct, co autor zpovědi myslel termínem zvířecí pud. Já jsem si pod tím v kontextu představila tu touho po sdílení života s partnerkou po svém boku (byť "zvířecí pud" sám o sobě by mi evokoval něco jiného).
|
|
|
|
"Není pro mě tak podstatný vzhled, ani osobnost, jako spíš to, abych si z dotyčnou rozuměl."
Tedy žena může mít vzhled třeba pana Babiše, ale budete si vzájemně notovat? To vidím jako silně nepravděpodobné, ale nějaká možnost tam je.
|
|
|
|
allloe: no, vezmi si, jak dlouho zamilovanost trvá. Většinou ta intenzivní rozkoš z blízkosti druhého trvá rok nebo tři, zhruba po dobu, kdy je potřeba dítě intenzivně chránit. Nemyslím, že člověk je monogamní a žije v párech, když už, je sériově monogamní, touha ho u partnera drží, aby zajistili přežití dítěte, pak ho to zase táhne jinam, protože rozmanitost genů dává větší šance.
Ohledně pudů jde o to, že neexistuje pud, který není řízen slastí.
Nehledě na fakt, že pokud stimuluješ centra slasti elektricky nebo drogami (opiáty, většinou), zcela se u člověka potlačuje potřeba jiných pudů. Je na to experimentální výzkum s myškama, které se utlačítkují k smrti, nejí, nesouloží, nespí, jen mačkají tlačítko, které jim pošle signál a ony zažívají rozkoš.
To považuju za nesporný důkaz, že za pudem se skrývá slast, a že slast je jediný skutečný motivátor pudu, a pud ve skutečnosti je kombinace naučeného vyhledávání slasti a praktické funkce, že člověk ve skutečnosti nemá touhu mít dítě, ale touhu po slasti/droze.
U žen je to asi trochu jiné. Budu spekulovat: vzhledem k tomu, že schopnost ženy dosahovat orgasmu není naprostá a patrně nebyla evolučně plánovaná, je možné, že ženy dříve v evoluci nebyly vůbec "nadržené", ale jejich "slastí" byly biologické hodiny, něco, co sepne a přinutí ji mít dítě. A že orgasmus se u ženy vyvinul tak nějak omylem.
Každopádně si nemyslím, že pud má abstraktní cíl zájmu. Dítě prochází různými stádii, jako orální, anální a tak, kde se učí jíst rozkoší z jídla (ohryzává vše), rozkoší z ovládání svěrače (zadržování stolice), poté si intenzivně hraje s genitáliemi, což přeruší školní věk, aby ve finále přišla puberta a naučila jedince sexualitě.
A stupňuje se to, každé další období učí člověka dosahovat silnější rozkoše.
Dost to připomíná strojové učení; dítě nahodile zkouší činnosti a reaguje na ty, které odpovídají slastí. A naučí se je opakovat a vyhledávat.
Ale kdo ví.
|
|
|
|
Hovňousci: V této zpovědi jsem na sex skoro nebrala zřetel, přišla mi o něčem jiném. I to slovo rozmnožování mi v kontextu neevokovalo sexuální pud, spíš že evoluce to zařídila tak, že lidé se o své děti často starají v páru - tedy jsme nastavení na to partnerské sdílení, toužíme po druhé polovičce (nejen kvůli sexu, spíš kvůli tomu porozumění a podvědomě evolučně asi i abychom kooperovali při výchově dětí)... tohle jsem si představila pod tím zvířecím pudem, který autor popsal slovy "že tahle láska, potřeba páru". Tedy ne sex, orgasmus, slast a rozkoš, ale tu potřebu sdílet s někým svůj život jsem měla na mysli ve svém prvním příspěvku.
"ve skutečnosti nejde o rozmnožování, ale o drogy. Člověk je motivován slastí, ne pudy; "
Podle mě jde o oboje, neoddělovala bych to, v mých představách chemie v mozku (slast) i podvědomá touha po rozmnožení (pudy) jsou různé strany jednoho úžesného jevu jakým je sexuální život. Příroda to zařídila tak, aby nás rozmnožování bavilo. A že to umíme obejít (ten možný důsledek rozmnožovacího aktu v podobě dětí) je jen dobře :-)
"Ale u sexu v žádné formě fakt nejde o duchovno ani o porozumění nebo tak."
Nevím jestli tím ještě reaguješ na mě... možná to působilo, jako že se vyjadřuji k sexu, ale měla jsem na mysli to hledání porozumění u partnerky. Ta zpověď mi vyjma nadpisu přišla laděná jiným než sexuálním směrem.
|
|
|
|
allloe: ve skutečnosti nejde o rozmnožování, ale o drogy. Člověk je motivován slastí, ne pudy; evoluce to zařídila tak, aby nám ty zásadní věci činily rozkoš.
Lidi mají vědomé myšlení, proto s tím dokážou vyjebat: máme porno, máme přerušovanou soulož a jiné věci.
Ale u sexu v žádné formě fakt nejde o duchovno ani o porozumění nebo tak. Jde jen a pouze o orgasmus, o ty drogy, které při tom mozek vyrábí. Proto lidi mají sex a proto ve spoustě případů mají vztahy: sex, prestiž, úspěch; všechno to je motivováno stejnými hormony jako sex a stejně jako sex a agresivita působí tyhle věci rozkoš a uspokojení.
Láska možná existuje, ale se sexem nemá nic společného, ani náznak.
|
|
|
|
Podle mě, chuť na sex je zvířecí pud.
Láska a touha po dlouhodobém vztahu s partnerem je hlubší záležitos, nikoliv zvířecí pud.
|
|
|
|
Myslím, že jsi trochu na něco kápnul i trochu zbytečně filozofuješ :-)
I kdyby naše potřeba tvořit páry nám byla dána i z toho důvodu (nebo dle evoluce jen z toho důvodu), abychom se množili, pak stejně je už naší součástí a o rozmnožování nám v milostném životě ani tak nejde. Jde právě hodně o to porozumění, které zmińuješ a že porozumění mezi partnery je zase něco jiného než jen čistě mezi přáteli. Zase ale být singl není žádná katastrofa - jednak se to může změnit, jednak to má i své výhody, jednak je to nutná daň za to, že se vůbec můžeme párovat a pak taky porozumění nám do jisté míry poskytnou i přátelé a rodina... a smysluplná aktivita, která nás naplňuje, je (v mých očích a tak nějak zjednodušeně a obecně) nade vším ostatním z hlediska přínosu pro nás.
"A pak si zas říkám, že tahle láska, potřeba páru, je prostě jen zvířecí pud."
To "jen" je tam myslím špatně. Možná je to zvířecí pud, ale nejen ten... ne, když jsi schopen o tom přemýšlet a u partnerky hledáš porozumění. Ne, když Ti nejde jen o rozmnožení a zajištění potomků. Ne, když máš vědomí a možnost volby. (A ne, že by tohle slovíčkaření k něčemu bylo - nakonec jsme všichni jen výtvory přírody a emoce a pudy naši inteligenci válcují na celé čáře.)
Jinak myslím, že potřebuješ družku, se kterou si porozumíš :-) Tak snad tomu jdeš naproti a brzy se objeví!
|
|
|
|
Tve myslenky muziu byt jen tak hluboke, jak dlouheho mas pindika.
|
|
|
|
Základem vztahu je porozumění. Vše ostatní se dá nějak překlepat, ale pokud nemáš v partnerce-rovi nejlepšího přítele, který si Tě váží a který je s Tebou rád tak pak vztah nemá cenu.
Živočišnost stejně časem vyprchá a pak bude záležet na tom co zůstane...
|
|
|
|
Je třeba poslouchat svou pravou, zvířecí podstatu, naslouchat tomu prapůvodnímu v sobě.
Vyhnat pokut možno ze sebe vše "lidské" a lidmi pokřivené.
Civilizace nám vnucuje lidské a hloupé vlastnosti jako je třeba ta představa že se máme
držet zkrátka když ta naše pravá, prapůvodní, povaha nám jasně říká co je nám třeba.
|
|
|
|
32 
39 
32 
