Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Jednou jsem narazila na toto dílko: Odrazy Znáte ten stesk, když zapadne slunce? A...všimli jste si, jak dlouho někdy trvá než se objeví měsíc? A...někdy sedím ve tmě celou věčnost, než se objeví a jeho milosrdné chladivé světlo postříbří vše kolem, včetně mne...ráda se jím nechávám pohltit, jen když nezbude ten ničím nesmazatelný stesk po hřejivém a všeobjímajícím světle, jehož je toto pouhým odrazem... Kdysi se mi zdávalo, že je tak chladné, neosobní a ... snad jsem se ho i bála...čeho vlastně? Toho, že je to důkaz, že slunce neodešlo, přitom je ale toto tak odlišné od skutečné reality slunečních paprsků, které dokáží být, ať už jakékoli, tak ne chladné? Proč jen je ten důkaz tak vzdálený, tak jiný? Tak moc, že vlastně pouhýma svýma očima nikdo neodhalí jeho poselství? Že je to krásné ujištění, že TO po čem se mi tolik stýská a čekám jeho návrat (či příchod)...zkrátka ujištění, že TO existuje a opět (nebo konečně)...přijde... Pokud vidím měsíc, nemůžu zpochybnit existenci slunce... Jak tedy, dívajíc se na nenávist, můžete zpochybnit existenci Lásky?
|
|
Tohle je realita. Taková, jaká je a jiná není, nebyla, a upřímně řečeno, myslet si, že by mohla být, nebo že bude, to tě zase jednou za čas uvrhne do stejné situace jako teď. Teď víš, co je to realita. A jde o to si to uvědomit, smířit se s tím, a prostě to tak brát. Za pár let - dá se s tím vědomím žít. A zároveň nezradit sama sebe, neztratit svoje ideály. Jo, běhej. Hodně. Každej den. A hlavně teď.
|
|
Dostat se až na dno není nic jednoduchého. Nezabývej se svým strachem. Když člověk nemá člověk co ztratit, stává se statečným. Cokoliv ze svého života můžeš odseknout. Kdykoliv. Mrknutím oka. Když má člověk obavy, ze zoufalství se chytá čehokoliv. A jakmile se chytí, je odsouzen k vyčerpání. K člověku, každému člověku, patří vše co je údělem člověka- radost, bolest, smutek, boj. Bojovníci svá vítězství nezískávají tím, že prorážejí hlavou zdi, ale tím, že tyto zdi překonávají.
|
|
hmm, kdyby se kazdy zasebevrazdil kvuli takove kravine, tak by uz lidi vymreli.
|
|
K odpovědi 2876 gratuluju, aspoň se otrávenej člověk zasměje
|
|
trapko dojemná...ještě nevíš co je pravý problém pičo zkurvená chcípni a zabíj se děvko ..jestli myslíš že tě tady budem všichni litovat seš blbá-.-akorát trapná
|
trapko naivní |
|
|
zklamaly li te krasy sveta,obrat se pro utechu ke krasam tve duse..;-) ..tam se zahojis,pak uz ti neublizi
|
|
Když mám blbou náladu tak du na spinning kde mě to už při zahřívacím kole rychle přejde..;) Sport je na tohle dobrej...začla bych si hledat nějaký koníčky...nebo tak
|
|
Svět není dobrý. Jde o to, jaký se nám podaří vytvořit si osobní život, svůj svět. Je to těžké. Dá se. Hodně z nás žije jen z drobných maličkostí, těšení se na ně a vzpomínkami. Poznáš, naučíš se.
|
|
1. něco dělat, něco co ti neumožní nimrat se v tom, jak je všecho špatné. Sázet stromky, pomáhat v dětském domově, protestovat proti globalizaci, tancovat... Cokoliv jen ne sedět u počítače, psát teskné básně a pižlat se na zápěstí. 2. Hodinu denně běhat v přírodě. 3. Jíst víc vlákniny.
|
2876 |
|
|
Být někým nebo být někým jiným je rozhodnutí. Ale opakovala bych to, co trefně říkají ti přede mnou. Být v prachu ulice musí v tuhle dobu moc lidí, což mě taky štve, protože to jsou skoro všechny děti propuštěný z dětských domovů, je jasné, že se tak nerozhodly a nemají volbu. Ale přesto je na světě hodně krásných věcí, ale začít nenávidět není řešení, lidi jsou jen lidi, se slabostma a často svojí malostí a ubohostí, často zalžou, kvůli trapný výhodě, ale taky často naopak udělají něco dobrého naprosto nezištně, ačkoliv by nemuseli a chovají se sympaticky. Snad to taky souvisí s náladou ve společnosti. To vždycky považuju i za svůj úspěch, když se lidi chovají hezky. Taky se snažím se na lidi obecně nenaštvat, protože pak se blbě žije a člověk ztrácí vlastně svoji výhodu. Pocity pobouření a zklamání k určitýmu věku patří. Člověk se vyrovná i s tím a najde spoustu hezkých věcí. Pokud je situace taková, že máš volbu a některé věci dělat nemusíš, pak je pocit zhnusení dobrým důvodem proč to změnit. K tomu si přidej fakt, že máš aspoň zkušenost. Tak to vlastně není tak hrozný. :-) Rozchod s přítelem je hrozně nepříjemná věc, ale za několik měsíců se na to možná budeš dívat jinak. Přeju ti to. Není na světě něco, co tě baví a je to pro tebe dostupný? Protože někdy pomůže se chvíli zabývat něčím jiným a pak se vrátit k předchozímu problému.
|
|
Moc pěkná báseň..
|
|
Bud kludny bud kludny
|
|
Clovek se nema zamerovat an to co nema, ale na to co ma. A zadna bolest nestoji za to, aby sis kuli ni sahala na zivot. Jednou budes urcite stastna. A urcite uz jsi byla, ale zabijis vzpominky na krasny okamziky vzpominkami spatnymi. Svet je obcas castokrat hodne zlej, ale mame se radovat ze zivota. To je to nejcenejsi co mame.... Kdyztak napis ne entfmann@email.cz a pokecame o tom .... drzim palce :o)
|
|
Vždycky musí být zle, aby zase bylo dobře. Když je člověk na dně, tak si lépe uvědomí, jak krásné věci mohou být a že si jich i třeba občas málo váží a bere je jako samozřejmost..... Drž se, zase bude líp, čas všechno spraví
|
|
Čistá negace. Zkus se na to podívat z té druhé strany i když to je možná pro Tebe příliš těžké.
|
|
Nedělej kraviny, nebo Ti dám na prdel!!! Taková škoda by Tě byla.
|
|
Ber to z té lepší stránky, těch krásných věcí tu opravdu pár je, tak se na ně zaměř a vychutnávej si je...
|
|
možná by to chtělo v životě něco změnit. Něco, o čem víš, že to je potřeba
|
|
Začala bych přemýšlením nad tím, ne co mám za problémy, ale co je dobře...neřešila bych, že je něco tak špatně a plakala nad tím, ale snažila bych se najít řešení...a řešení má všechno...jen se na něj musíš pokusit přijít..
|
|
|