Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
A odkial si? Ved mozno by niekto mozno aj mal zaujem sa stretnut, keby si napisala viac.
|
|
Humbara Bumbara Radši ani nechci vědět jak jednou pojmenujes svoje děti.
|
|
Zlato, jsi generátor na výmluvy. Tak se nediv, že jsi sama.
|
|
Zaprve, byt “ single “ je vec osobniho rozhodnuti, neznamena to, ze me nikdo nechce, nebo ze nemuzu nikoho najit. Jen to zni lip nez “ svobodny mladenec “ nebo nejaky podobny termin pro zenu. Jedna vec je fascinujici. Jsou lide, kteri toto vubec nikdy neresili a vsechny kamarady a pratele si nasli tak nejak prirozene a potom jsou lide, kteri tomu venuji vsechny svoje myslenky a stale se jim presto nedari. Otazka tedy zni - cim to je? Co lidi deli na ty stastnejsi a na ty, kteri se neustale trapi? Kdyby to nekdo vedel, asi by dostal Nobelovu cenu. Ja muzu nabidnout jen svuj nazor, ktery jsem vypozoroval za dvacetsest let sveho zivota. Z meho “ pozorovani “ vyplynulo, ze ziskat si ostatni vyzaduje dve veci - bud osobni charisma, nebo uprimny ( a nekdy i neuprimny ) zajem o lidi a otevrene srdce. Existuje krasna knizka od D. Carnegieho “ Jak si ziskavat pratele a pusobit na lidi “. A prestoze sam zadnym “ motivacnim “ kniham neverim, tuhle povazuju za svetlou vyjimku. Snad i proto, ze neni motivacni, ale presne vysvetluje reakce lidi a jejich vlastni motivaci “ byt k nam pratelsti “. Mimochodem, i diky ni jsem usetril spoustu penez za ruzne pokuty, ktere mi vymerili ruzni urednici a policajti. Jen proto, ze jsem se naucil jak s nimi jednat. Ono totiz neni dulezite kam clovek chodi, pokud je na nem videt zajem o lidi okolo. Budme uprimni, spousta lidi je dnes, i pres ruzne socialni site, osamela. A hodne lidi ani osameli nejsou, jen se radi seznami s nekym novym, neokoukanym a inspirujicim. Ja mam treba takovou “ uchylku “, ze si chodim cist do hospody. A kdyz uz tam jsem po nekolikate, vzdycky minimalne obsluha zavede rec a potom i lide kolem. A kdyz zjisti, ze jsem clovek, ktery nema nasrano v hlave, vzdycky me potom radi vidi a zvou me nakonec i na ruzne akce a s nekterymi se potom i pratelim. Clovek by totiz nemel chtit jen hledat pratele, staci i znami. A cim mame vic znamych, tim potom mame vetsi sanci, ze pres ne najdeme i opravdove pratele.
|
|
Bo tě já s někým seznámím :D
|
|
Poď v únoru na první comiccon v praze https://www.facebook.com/events/476197402933510/ Můžeš napsat na fb stránky, jestli tam někdo neplánuje jít a nehledá společnost, že se ti nechce jít samotné samotinké.
|
|
S moji ex jsem se seznámil, ptž mě nekde viděla v metru a já měl na tričku mail neni.mi.to@volny.cz ...no, to tričko mi volný bylo, ona ne. ;-)
|
Nevolnik |
|
|
Hele, ja jsem taky single, taky se snazim, v profesionalnim zivote vse v pohode akorat je hodne tezke potkat nekoho fajn v realu. Lide se chteji seznamit ale pritom se seznamit nechteji. Proc? Na pc se takovy plan pise lepe a snadneji nez to stretnuti pak udelat v realu. Byt fajn spolecnikem, nejit na takove stretnuti s predstavou svadby, deti, baraku a psa. A taky se dnes vsichni zajimaji primarne jenom sami o sebe, maji uz treba okruh pratel. Pak jaksi nemas potrebu nebo motivaci poznavat nove lidi. Meetupy a podobne blbosti jsou v 90 % pripadu o extrovertech co takove akce vyhledavaji kvuli obecenstvu a potrebuji se predvadet. Alespon ma zkusenost. Nebo zoufali muzi, kteri doufaji, ze si vrznou. Jou, jaka to uzasna spolecnost, dobre akorat tak na depresi. Podstatne je taky myslet na to, ze kdyz Ti nekdo napise, okamzite to nemusis brat tak, ze s nim musis chodit a kdyz ne, bude zle. Kdyz chces nekoho potkat (treba i pritele), tak ho proste nejak musis potkat :) Nekde musis udelat ten prvni krok. Ja jsem taky introvert a co bych ja dal za to, kdybych mel vedle sebe taky introvertni holku a ne nejakou high achieverku ze ktere me akorat tak klepne protoze kazdych pet minut musi vymyslet neco nove jako veverka na kofeinu a mit u toho cely barak jako obecenstvi. A jeste malickost na zaver: lidi tady na zpovednici a jejich nazory bych treba moc nebral jako reprezentativni vzorku. Je to tady vetsinou samy podivin a mnoho odpovedi co dostanes na podobnou zpoved je dilem deti, tedy na prd :) No, a ted se s tim nemaznej a hod sem fejsbuka, mail nebo napis na hades@hellounderworld.com :) No a co, nejak se zacit musi, ne?
|
hejdis |
|
|
Proč nezkusíš seznamku?
|
|
Seber partu holek (určitě nějakou máš), běžte na poklidnou večeři podle tvého gusta, dej si vínko, hezky se rozlučte, sedni na rozjezd, koukej po normálně vypadajících lidech a dej se s nima do řeči o čemkoliv. V Praze asi noční metro nebo co vám tam po nocích jezdí
|
|
Atzijesvoboda: V Praze se seznamuje úplně nejhůř nejvíc :)
|
|
Rok? Ok, promiň, asi jsem se přehlédla. Ty příklady byly ze života - o čem jsem psala, jsem sama zažila. Kebab, kolotoč, vlak, bazén, masáž, autobus... buď z toho bylo pár zdvořilostních vět nebo delší chození, každopádně to bylo na mně, co z toho bude, dotyčný zájem měl. Z fitka jsem měla taky pár kamarádek, ale až po měsících společných pravidelných lekcích a saunování. Co se týče hledání partnera, podle mě se stačí trochu upravit, dobře naladit a usměvavá chodit mezi lidi a chlapi se sami začnou hlásit o pozornost. Dobrá nálada je extrémně přitažlivá pro lidi obou pohlaví a zejména kamarádství se tak navazuje nejsnáze. Nechtěla jsem tě tak sepsout, zvlášť, když je vidět, že se fakt snažíš, štve tě to a chtěla bys to změnit. Věřím, že co jednomu přijde přirozené, může být pro jiného boj a dá mu hodně práce. Jen je důležité nerezignovat a snažit se a dál vycházet z komfortní zóny. Je možné, že ani tak se nezadaří, ale aspoň si s čistým svědomím budeš moct říct, žes pro to udělala úplně vše. Jen si z toho neodnášej, že seznámit se jde jen přes známé nebo seznamku. Je mnooohem víc možností - a některé z nich tu i padly. Tak nevěš hlavu, snaž se dál - a věřím, že jednou ti to vyjde
|
|
Ještě mě napadlo-co třeba organizace typu ADRA nebo jakákoli jiná charita? Nebo teď bude akce Ježíškova vnoučata. Nebo přímo seznamovací akce.
|
Avokado |
|
|
Příběhy seznámení v Praze? Ty, které znám, mají často jako společného jmenovatele zájmovou aktivitu. Praha má výhodu ve spoustě možností. :) (Kdybys chtěla slyšet nějaké podrobněji, nebo pokecat, tak mi napiš na mail :))
|
|
V Praze se seznamuje snad uplne nejlip vubec :D
|
Atzijesvoboda |
|
|
Avokado: Dík za tip. :-) Ale nevím, jak bych spolu s prací ještě zvládala hodiny vodit oslíka - ale nápad nezahazuju. :-D Beer01: Psa mám. A asi jsem nějaká prokletá, ale moc často s dalšími pejskaři nemluvím. Párkrát jsem narazila na takového milého kluka, ale prohodil se mnou pár slov a pak už jsem ho neviděla. A i když mi projela hlavou krátká myšlenka typu: "Zeptej se ho na nějaký kontakt! Zeptej se ho!!!" Tak ne, ptát se kluka, kterého vidíš poprvé v životě a mluvíš s ním dvě minuty... Možná jsem měla, fakt nevím. Co bys dělal ty, kdyby se tě nějaká holka takhle zeptala? Ach jo, prostě nejsem schopná to na někoho takhle vybalit. Man in white: DĚKUJU!!! Přesně tohle jsem měla na mysli. A máš pravdu, rozhodně je to o těch bariérách. Rodiče mě celý život vedli k tomu, že se mám pomalu bát projít přes ulici, aby mě někdo nezamordoval, takže vidím všude samé nebezpečí. Ale snažím se tohle dávat stranou. Každopádně, ještě jednou moc děkuju. Vědět, že to takhle taky může fungovat, je fajn. Frank Drebin: Přesně tak, rozená Pražanda. :-D A přesně jak píšeš - nebezpečí na každém rohu. Jinak, i když možná zním naštvaně, i tak jsem moc ráda za každé vaše napsané rozhřešení. Věnovali jste mi kousek času a já si toho opravdu cením. A snad si z toho i něco odnesu (budu ještě muset popřemýšlet nad tím, co). :-D Když už nic jiného, alespoň jsem se tu mohla vypsat a to taky pomáhá...
|
|
#tekíla#: Zlato, já tam chodila rok!!! (Tím jsem se překonala snad nejvíc za celý svůj život. :-D) Za ty prachy, abych tam šla jenom jednou! Ani omylem - rok, dvakrát, třikrát týdně na hodinu a více. Jo, byla to paráda... Ale děkuju za komentář, alespoň trochu se blíží tomu, na co jsem se vlastně ptala. Teď jen jestli by šlo i něco ze života - jako třeba, že máš kamarádku, která se s tebou, nebo se svým přítelem seznámila ve frontě na kebab... :-D Jinak, věř nebo ne, ale já se fakt snažím překonávat - kam to jde tam chodím. Dokonce jsem už i sama jela na poznávací zájezdy do zahraničí (čistě proto, abych neseděla pořád doma) s tím, že bych tam taky mohla někoho poznat. Psát, že jsem introvet jsem očividně neměla - nečekala jsem, že mě za to tak ukamenujete. Spíš jsem tím chtěla říct, že mi není přirozené vyhledávat lidi, sama začínat nějakou konverzaci, nebo se zapojovat do kolektivu. Proto nemám tolik přátel (alespoň si to tedy myslím). Nicméně, myslím, že dělám docela pokroky, v konverzaci jeden na jednoho si vedu docela obstojně, to jen v kolektivu se nedokážu úplně projevovat. Ano, mám to tak, ale pokud mi někdo řekne - naběhni tam a tam, tak (stejně jako v případě toho fitka) alespoň to zkusím. Seznamku jsem taky kdysi zkoušela, ale já nevím, asi jsem vážně divná, ale sex na druhém rande mi nepřijde úplně v pořádku... Fr0gy: Omlouvám se, nějak jsem tě vynechala. Děkuju za porozumění. Připadá mi, že tady musím obhajovat každé své slovo a jsem z toho docela smutná. Kdybych tady vypsala celý svůj život a proč jsem na tom tak, jak na tom teď jsem - mám pocit, že stejně byste si našli způsob jak ze mě udělat tu špatnou. Ale přísahám, PŘÍSAHÁM, já se snažím. Vážně se snažím, ale prostě nevím, jak víc se můžu ještě snažit. Já jsem jen doufala, že dostanu nějaké životní příběhy těch, co se seznámili jinak, než přes seznamku, nebo známé. Protože když ty známé nemáš... tak je to pak trochu těžší...
|
|
Ta single: A odkud jsi? On je totiž rozdíl, jestli jsi z Prahy nebo v nějakém menší městě nebo vesnici na Moravě. Tam jsou lidé takové otevřenější, kontaktnější. Praha je zabitá. Každý je uzavřený sám do sebe a komunikovat ani nechce. Někam jde, to je jeho cíl, jeho mise. A všechno ostatní je nebezpečí a nepřítel :) Jako jo, přeháním to, ale když se vracím od ségry z vesnice do Prahy, tak si fakt připadám jako na jiné planetě :) Co zkusit nějaké stránky věnované shánění parťáků na ty volnočasové aktivity? Turistika, sport, kino atd.? Tam z toho něco víc být může, ale úplně nemusí, protože to není primárně seznamka.
|
|
To asi neni o místě, to je o provedení nějaký akce. Sedim si tehdy takhle v sobotu v poledne u chatu a borec, kterýho jsem nikdy neviděl, píše, že má blbou náladu a ani nemá s kym zajít na pivo. Tak sednu na vlak, dojedu 200 km za nim a celej večer chlastáme a kecáme. A i když se poslední dobou vídáme zřídka, tak už 15 let jsme kámoši a občas si helfnem s byznysem. Píšu si tady zpověď na zpovědnici a hula hop: "Hej napiš mi." Tak píšu email. Odpověď: "Hej poď ven." Tak jdu ven. No a pár let už táhnem po všelijakých místech v Praze. Jsem cizině na dovolený. Přemýšlím, co večer. Koukám na turistický prohlídky a - "Noční plazení se po barech". Sešla se parta dvaceti lidí, dokonce polovina místních a pařilo se jako už dlouho ne. Mám i pár pracovních kontaktů na lidi z mýho oboru. No a hodně novejch lidí poznávám právě v práci... a když někoho chci poznat víc a vim, že třeba staví barák, tak se mu nabídnu na pomoc. Dá se kafe, pokecá se, pohoda. Nebo se pořádá LAN party, tak jdu s nima pařit. Chce to prostě jen překonat tu bariéru vlažné umírněnosti, opatrnosti, komfortní zóny v teple domova. Taky jsem intra, taky mě častej kontakt s moc lidma vyčerpává, ale někdy je to dobrá investice do toho skočit po hlavě. Jo, narazíš i na kretény. Tak prostě zase odejdeš a už je nikdy neuvidíš.
|
|
Pořiď si psa. Je to celkem velmi úspěšná cesta k poznání nových lidí. Poznáš ty, které kousne, dost důkladně, poznáš i ty, kdo si jej budou chtít pohladit, a dřív nebo později poznáš další psí páníčky, protože tě ten pes donutí jít do psí společnosti. A věř, že se mnoho žen celkem úspěšně seznámilo s chlápky, kteří se psi cvičí, milují je a jsou ochotni pro jejich blaho udělat mnohé.
|
|
Teď budou všude vánoční trhy, jarmarky, koncerty...Co třeba se zapojit v organizovani prodeje nebo třeba aktivit pro děti? Hele kdybys u betlému vodila oslíka, tak tě každý den osloví sto lidí:-) Je to bláznivé, ale originální. Nebo hraješ na klavír...v mnoha městech jsou klavíry na veřejných místech, tak si jen tak zahrej a třeba tě někdo pochválí. A přinejhorším projeď facebookový profil vašeho města a třeba tě něco napadne.
|
Avokado |
|
|
Jinak klidně buď svá, klidně prolež dny a noci u knížek a filmů doma. Ne, že bych to taky nedělala. Jenže počítej s následky a nediv se, že ti princ na bílém koni nespadne dovnitř oknem. Příležitostem se musí naproti. Někdo víc, jiný míň. Ale jít jednou do fitka a čekat, že tam seženeš kámošku na zbytek života, to je hodně naivní. Ok, tak něco konkrétního. Krom práce a známých známých (neodmítat žádnou pozvánku kamkoli) spolky, kluby - zájmové (potenciál obrovský dle tvých hobby), sportovní, kulturní, dobročinné.... akce vzdělávací, dobrovolnictví... otevři si třeba místní zpravodaj, co se kdy kde děje - zábavy, komunitní akce, menší koncerty, výstavy, cokoli... A kdybys tam na nikoho zajímavého nenarazila (pochybuji), tak minimálně ti to rozšíří obzory a budeš mít nové zážitky. Hele, seznámit se dá fakt kdekoli. Na tribuně při zápasu bídných týmů, na kolotoči, ve frontě na kebab, ve vlaku... jakože fakt. Jen se lidí nebát a mluvit s nima. Není to o místech, ale o tvém přístupu.
|
|
Tady mas spousta kluku, co by te nekam vytahli. I kdyz vetsina jich asi nebude uplne tvuj typ.
|
LenkaII. |
|
|
Nejde vůbec o to, kam se jít seznámit. Jde o to, využít každou příležitost. A když mi někdo nesedí, je to moje chyba a ne jeho a já s tím musím něco udělat. Takže první je asi pracoviště. Potom sportoviště. Atd.
|
|
Holka, tady ti nikdo místa neporadí a navíc je to blbost... neexistuje univerzální místo k seznámení, stejně jako neexistuje univerzální krása nebo univerzální čas k volání na neznámé číslo. Napiš mi na mail, rád si s tebou popovídám a dám ti pár, myslím docela užitečných rad. ;) (mail v prvním komentáři)
|
Humbara Bumbara |
|
|
Ta single: tak mně nepřijde divné, že chceš někoho, s kým do kina, nebo si popovídat. To je přece normální. :)
|
|
Seznámit se dá kdekoli. Nebo také nikde. Záleží na nátuře, společenskosti, atraktivitě (v tom nejširším slova smyslu)... Můžu ti napsat pár tipů. Ale pokud je už rovnou smetáš ze stolu prohlášením, že jsi introvert, nerada se zapojuješ do kolektivu, nechceš být středem pozornosti ani nechceš na seznamku, tak bohužel, byla by to oboustranná ztráta času. V tomhle souhlasím s leafem. Je to otřepané, ale furt pravidivé - nehledat záminky a důvody, ale způsoby. Spolehlivá cesta ven z jakékoli nepohodlné situace.
|
|
ROP Jihozápad: Ano, moc bych si přála, abych někoho potkala "spontánně", ale bohužel zatím se mi nedaří. Možná vás to překvapí, ale občas mi chybí, že si nemám s kým popovídat, nebo zajít do kina, nebo prostě jen strávit pár příjemných chvil... No, na tom že jsem divná se asi shodneme všichni, že? :-D
|
|
"A teď prosím - KAM se teda chodí seznamovat? Pořád tu nemám žádné návrhy... :-D Nemyslím to zle, jen pořád tu někdo mluví o tom, jak se mám snaži víc zapojit do společnosti, ale já vážně nevím jak. Tak prosím, PROSÍM, co takhle opravdové rady, nápady, typy..." Do háje lidi, tak ji poraďte. :D Mě to totiž taky zajímá - kde se introvert jako já má seznámit? Zapojit se do společnosti?
|
|
Dobře, tak nějaké to upřesnění. Upřímně, nejsem si jistá, jestli zrovna tohle (moji povahu) jde úplně změnit. Přetvařovat se - jo to jo, ale stát se někým úplně jiným, prostě jen tak... nevím, zkoušela jsem to, ale... děláš to, co bys podle ostatních dělat měl, ale vlastně se při tom cítíš hrozně bídně. Asi to neumím správně vysvětlit a myslím, že pokud to tak nemáš sám, těžko se do mě vžiješ. Jako bys chtěl po někom společenském aby byl zticha a nikde na žádné akci, nikdy s nikým nemluvil. Asi to zvládne, ale nevím, jestli se bude cítit dobře. A není to tak, že všechno nesnáším. Mám taky nějaké zájmy - knihy, filmy, hudbu, dokonce i takové blbosti jako je klavír, housle, akvaristiska, fotografování, turistika... já nevím, nemyslím si, že bych byla až tak k ničemu, že by se se mnou nedalo bavit. Mám pocit, že když už s někým mluvím, dokážu s ním normálně mluvit. Problém je, kde vůbec začít se s někým bavit. To s tím fitkem - věřte nebo ne, ale fakt to tu často zaznívá jako místo k seznámení! Takže ze mě sice děláte *** :-D, ale četla jsem tady ten návrh tolikrát, až jsem se rozhodla to zkusit - ne, že bych od toho vážně něco čekala (navíc, vždycky jsem to chtěla zkusit - chodit do fitka, tak zabiju dvě mouchy jednou radnou a ještě možná zhubnu). V práci mám chlapy 30+ (nebo spíš 40+) a všichni jsou zadaní. Takže tam to taky nepůjde - mimochodem, jednou jsem tu taky psala o tom, že v práci se s nikým neseznámím a dostala jsem stejnou odpověď jako teď na to fitko - do práce se přece nechodíš seznamovat... NO, takže do školy se nechodíš seznamovat, do práce se nechodíš seznamovat a do fitka očividně taky ne. Dobře. A teď prosím - KAM se teda chodí seznamovat? Pořád tu nemám žádné návrhy... :-D Nemyslím to zle, jen pořád tu někdo mluví o tom, jak se mám snaži víc zapojit do společnosti, ale já vážně nevím jak. Tak prosím, PROSÍM, co takhle opravdové rady, nápady, typy...
|
|
Kamarád se nehledá. Jestli máte někoho ráda nebo ne, není za běžných podmínek věcí Vaší vůle, nýbrž přirozenou spontánní záležitostí. Obdobně nesmyslné, jak sama cítíte, je hledání přítele, když už tedy takovou formu společenské vazby potřebujete vytvářet.
|
ROP Jihozápad |
|
|
Rad.poradim.6@seznam.cz Záleží kde jsi ochotná hledat a komu dáš šanci aby tě poznal.
|
|
To ti vyznělo špatně. Soráč.
|
|
leafroller: vyznělo mi to tak.
|
|
Fr0gy, to jsem řekl?
|
|
Většinou se lidé seznámí v práci nebo ve škole co vím. Horší je to pro ty co do práce ani do školy nechodí, a jsou navíc introverti, to pak není žádna možnost jak se seznámit. Já osobně jsem taky introvert, takže že bych s někým cizím začal rozhovor je nepravděpodobné. A i kdyby tak nemám kde. Jediné kde bych mohl chodit je nějaký zájmový kroužek nebo tak něco, ale ty jsou buď pro důchodce nebo pro děti. Dospělí chodí do práce a na ostatní moc času nemají. Jediné co by mi zbývalo je seznamka, ale tam se muži jako já nemají šanci seznámit. Navíc mi tam stejně nikdo moc neodepisuje ani nepíše. Takže tak. Pokud nechceš seznamku ta ti zbývá asi jen ta škola či práce. Maximálně ještě nějaké festivaly nebo koncerty a podobně.
|
|
leafroller: aha, takže každý, kdo není výřečný, je podle tebe nudný?
|
|
Ahoj, Něco podobného jsem zkoušel, hledal jsem kamarády a kamarádky, ale uspěl jsem tak napůl. Přítelkyni jsem zatím nehledal, já bych to ani nedal, protože potřebuju nejprve toho člověka poznat, dost se to se mnou vleče, protože jsem taky introvert. :) Věřím, že budeš mít víc štěstí než já a přeju ti, ať nějaké kamarády najdeš. Držím palce a hodně štěstí a co nejméně úchyláků. :D
|
Sam a sam |
|
|
Primarnim ucelem fitka neni seznamka, ani klaboseni. Taky nechodim do autobusu s ocekavanim, ze mi tam prodaj dort. Chce to premyslet a hledat zpusoby. Jenom tak lze neceho dosahnout. Veci "zadarmo" nefungujou.
|
|
Chceš přátele? Tak se budeš muset změnit. Podle mě máš stejný problém, jako všichni tady, co nemohou najít přátele: Pořád vypisujete, jací jste a proč si tedy nikoho nemůžete najít. Pořád hledáte lidi, kteří by vás brali tak nudné a nespolečenské jací jste. A co byste jako spolu dělali? Takže řešení je jasné: musíš se přizpůsobit. Přestat nesnášet všechno a začít jinak. To se teprve uvidí, jestli o to přátelství vážně stojíš.
|
|
Já nevím, kde introverti pořád berou dojem, že se s někým seznámí na první dobrou. Kamarádku/da si nenajdeš tím, že oslovíš prvního náhodného člověka a navždy budete BFF. Kamarád se hledá těžko a přítel ještě hůře. Docela se mi povedlo introverzi překonat, takže jestli chceš, napiš mi klidně na mail robutek.krobutek@seznam.cz, můžeme vyměnit kontakty a pokecat si o tom. PS. zadaný jsem, takže tě nabalovat nebudu. :D
|
Humbara Bumbara |
|
|
|